Zdražování zemního plynu a nejistá budoucnost energetiky v souvislosti s válkou na Ukrajině. Město Brno se chystá na situaci, ve které by došlo k omezení dodávek plynu z Ruska. V plánu je stavba horkovodu z Dukovan i spalování lehkých topných olejů.
Za milion kubíků zemního plynu dají teplárny o pětadvacet milionů korun víc než před rokem. Evropou navíc čím dál častěji znějí debaty o možném ukončení dodávek z Ruska. Brno se na krizovou situaci začalo připravovat a již na začátku dubna informovalo vedení města o staronovém plánu na výstavbu horkovodu z Jaderné elektrárny Dukovany.
Podle ředitele správy zdrojů a sítí Tepláren Brno Tomáše Weignera se Brňané nyní nemusejí bát, že by o dodávky tepla přišli. Do Česka teče více plynu, než se spotřebuje. „Zásoba plynu v České republice je v tuto chvíli na třicet až devadesát dní. Ta doba se prodlužuje, protože končí topná sezona a velká část plynu, který nyní slouží k vytápění, skončí v zásobnících,“ řekl.
Do podzimu tak teplárny s ohrožením dodávek nepočítají. Pokud by k zastavení toku došlo v současnou chvíli, bylo by ohroženo teplo na měsíc září. Součástí krizového plánu, který má snížit závislost města na ruském zemním plynu, je využití dřevní štěpky a potenciální spalování lehkých topných olejů (LTO) ve velkých zdrojích. „Na západ od nás se LTO využívají častěji, jsou běžně dostupné a podobně ekologické jako zemní plyn. Příprava na změnu, která zahrnuje instalaci nových kotlů a hořáků, zabere nějaký čas a začít by mohla příští sezonu," informoval Weigner.
Dlouhodobým řešením situace na poli energií má být projekt horkovodu, který by propojil moravskou metropoli s dukovanskou elektrárnou. Stavba se původně řešila již v době vzniku elektrárny a od té doby se k ní Brno několikrát vrátilo. „Projekt má čtyři základní části. Musí dojít k úpravám v elektrárně, vystavění dvaačtyřicet kilometrů dlouhé trasy, vytvoření čerpacích stanic a poté je potřeba připravit napojení Brna pomocí dvou větví horkovodů," informoval ředitel technického rozvoje a servisu brněnských tepláren Martin Šroubek.
Na horkovod by se napojily všechny brněnské domácnosti, které nyní fungují přes centrální zásobování teplem. Jen v Brně by šlo o zhruba 250 tisíc obyvatel plus velkou infrastrukturu. Brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS) uvedla, že pokud bude projekt pro všechny prioritou, může horkovod za miliony korun stát za šest let. Ředitel tepláren Petr Fajmon mluví spíše o realističtějších odhadech. „Nyní se vedou první diskuze s ČEZem a řeší se, kdo co bude mít na starosti. Podle mého názoru, pokud vše půjde velmi dobře, může být stavba rychlá. Realistický odhad je ale sedm až deset let," řekl Drbně.
Osmdesát procent tepla se v Brně vyrobí právě v teplárnách, zbylých dvacet procent pokrývá společnost SAKO Brno, jež vyrábí energii spalováním odpadu. Také ředitel SAKO Brno Karel Jelínek na budoucnost projektu nahlíží střízlivěji.. „Horkovod z dukovanské elektrárny je podle mého názoru dobrým řešením vzniklé situace. Jestli se ale podaří postavit za tak příznivou dobu, jakou je šest let, je opravdu otázkou,“ uvedl pro Drbnu.
Foto archiv CEZ
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
