Topná sezona ještě není u konce a už nyní je patrné, že se od těch předchozích liší. Podle Tepláren Brno se letos zákazníci snaží ušetřit na zdražujících se energiích. V moravské metropoli si lidé od loňska připlácí za teplo poprvé po deseti letech.
Kohoutky topení otočili Brňané v říjnu 2021 a ještě několik týdnů je pravděpodobně nevypnou. Průměrná teplota za dosavadní topnou sezonu se pohybovala okolo 4,5°C a brněnské teplárny prodaly svým zákazníkům 2,7 milionů gigajoulů tepla. Ke stejnému datu v loňském roce se jednalo o 2,9 milionů gigajoulů.
Podle finančního ředitele společnosti Přemysla Měchury je letošní sezona výjimečná. „Letos se nabourala logika, že čím nižší je teplota, tím vyšší je prodej tepla a obráceně. Prodej byl nejnižší za poslední roky i přes to, že počasí nebylo nejteplejší,“ vysvětlil Měchura s tím, že podobný trend se v České republice udál naposledy na konci devadesátých let minulého století, kdy začalo hojné zateplování budov.
Za nižší spotřeby Brňanů mohou pravděpodobně rostoucí ceny energií. Brněnské teplárny účtují svým zákazníkům od loňského listopadu vyšší částky v důsledku zvyšování cen zemního plynu. Lidé tak platí o pětadvacet procent více, než byli zvyklí. Zemní plyn na příští rok je navíc podle generálního ředitele tepláren Petra Fajmona až třikrát dražší, než byl na rok současný.
Cenové vyhlídky nejsou podle Fajmona pozitivní. „Je nemožné nyní hádat, jak se cena tepla vyvine příští rok. Pokusíme se, aby nebyl nárůst nijak dramatický. Za současných podmínek je ale jasné, že stávající ceny nejdou udržet,“ přiznal Drbně ředitel s tím, že ceny eskalují už od loňského roku a válka na Ukrajině byla jen další negativní zprávou.
Osmdesát procent tepla se v Brně vyrobí právě v teplárnách, zbylých dvacet procent pokrývá společnost SAKO Brno, jež vyrábí energii spalováním odpadu. V letních měsících, kdy není topná sezona, ohřeje firma zpracovávající odpadky veškerou potřebnou užitkovou vodu. „Do roku 2025 by měl v areálu stát třetí kotel, díky němuž se podíl tepla zvýší až na třicet procent,“ řekl předseda představenstva SAKO Brno Filip Leder (KDU-ČSL).
Brno se chce v následujících letech spoléhat také na výrobu tepla z dřevní štěpky, a pokud vše půjde podle plánů, snížit podíl tepla ze zemního plynu na padesát procent. Ve hře je navíc také stavba horkovodu z Dukovan, o které nyní se společností ČEZ diskutuje vedení města.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.