Krajský soud v Brně začal projednávat žalobu několika jihomoravských měst a obcí, spolků i fyzických osob, které napadly proces pořizování zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje a výběr varianty vedení páteřní silnice 43 od dálnice D1 přes Brno na sever kraje. Jde patrně o poslední snahu zvrátit trasování této čtyřpruhové silnice přes městské části Bystrc a Kníničky a rekreační oblastí okolo Brněnské přehrady a dále přes některé menší obce.
Proti postupu kraje je podaná ještě jiná žaloba, stručnější, kterou bude projednávat jiný soudní senát. „O procesu jejího projednávání nám není v tuto chvíli nic známo,“ řekl předseda soudního senátu David Raus.
Obce a spolky bojují proti trasování silnice ve stopě tzv. Hitlerovy dálnic již řadu let. Odmítají vedení ve stopě, kterou určilo už nacistické Německo po okupaci Československa. Dálnice tehdy měla sloužit jako spojení jižní a severní části nacistické říše z Vídně do Vratislavi. Kraj trasu prosadil v roce 2020 při aktualizaci zásad územního rozvoje. Vede od dálnice D1 přes Brno, okolo Jinačovic a jižně od Kuřimi, přetíná spojnici Drásova a Malhostovic a dále se stáčí mírně k severovýchodu až k Černé Hoře, kde navazuje na již vybranou a dále nerozporovanou trasu. V budoucnu má silnice 43 sloužit jako kapacitní rychlostní spojnice od dálnice D1 k dálnici D35. Odpůrci této trasy naopak podporují vedení Boskovickou brázdou na západ od Brna, severně od Kuřimi by vedla mírně východněji než vybraná varianta.
Žalující strana předložila soudu dva hlavní důvody, proč by měl podle ní aktualizaci územně plánovacího dokumentu v této otázce zrušit. Za prvé kraj podle nich v zásadách územního rozvoje vydaných v roce 2016 vytvořil územní rezervy pro dvě varianty, ale při výběru jedné z nich postupoval tak, že je rovnocenně neposoudil. Podle žalobců vybral preferovanou variantu na základě studie, a nikoliv až v procesu samotné aktualizace. „Veřejnost se tak nemohla vymezovat k posuzování variant, ale pouze se mohla negativně vymezit k vybrané variantě," uvedl právní zástupce žalujících Pavel Černý. Dále žalující napadali data, díky nimž se výsledky studie přiklonily na stranu vybrané varianty. Ze špatných vstupních dat nelze získat dobré výsledky, uvedl Černý.
Kraj si naopak za postupem stojí a hájí jej jako správný. Podle něj není v zákoně opora pro to, aby musel posoudit obě varianty tak, jak se praví v žalobě. Když žaloba uspěje, znamenalo by to zřejmě oddálení stavby silnice o roky. Pokud si kraj svůj postup obhájí, může stát prostřednictvím Ředitelství silnic a dálnic stavbu dál připravovat. I tak bude zbývat do stavby řada let.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
