V Býčí skále byla pravděpodobně pohřbena vládnoucí elita, zjistili vědci

Prostřednictvím výzkumu, na kterém se podíleli archeologové z několika českých univerzit, probádávali odborníci lokalitu Býčí skály, v níž byly již dříve kromě ostatků objeveny také další četné historické nálezy jako například keramika, dřevěné vozy či šperky. „Domníváme se, že šlo o jeskynní svatyni z let 575 až 450 před naším letopočtem. Identifikovali jsme nedávno i fragmenty šesti pohřebních vozů, což je polovina z celkového počtu na území Evropy z tohoto období," uvedl vedoucí výzkumu Martin Golec z katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého.

Právě mrtví velmožové a velmožky bývali s výbavou, jídlem a dary uloženi v dřevěných komorách obložených kameny. Způsob ukládání mrtvých těl v Býčí skále je ale unikátní. Lokalitou totiž protéká podzemní potok při velkých povodních. „Prostory místy zaplavovala a dodnes tu a tam zaplavuje voda. Nikdy jsme se s podobným ukládáním mrtvých do povodňového řečiště nesetkali. V Evropě není známé," upozornil Golec.

Symbolické pohřbívání

Archeologové se domnívají, že tento způsob pohřbívání byl zvolen záměrně a jednalo se o symbolický akt. „Naši předkové věřili, že pod zemí mrtvý patří bohu či bohům a jiným bytostem a že hříchy z pozemského světa odplaví voda. Tehdejší elity se rády stavěly mezi lidi a bohy, což je nesmírně zajímavá věc. Nabízí se zde očistná úloha vody. Bude úkolem dalšího teoretického výzkumu nejen tato, ale všechna terénní data správně interpretovat," dodal Golec.

Jeskyni roku 1872 prozkoumával lékař, archeolog a speleolog Heinrich Wankel, který ve své době zmapoval značnou část Moravského krasu. „Po Wankelově výzkumu zůstala řada otázek. Donedávna se například myslelo, že ostatky lidí a předmětů ležely pod zemí v černé vrstvě, která vznikla hořením. Teď vše ale nasvědčuje tomu, že šlo o přirozený proces tlení. Nám se totiž podařilo pod betonovou podlahou jeskyně najít ve čtyřech sondách neporušenou původní vrstvu a zrekonstruovat dávnou podobu jeskyně," podotkl Golec. První předběžné výsledky výzkumu archeologové představí v září na konferenci Kras, jeskyně a lidé v Blansku.