Houbařská poradna s letitou tradicí, která sídlí v centru Brna, nabízí zájemcům, kteří si nejsou jistí nalezeným druhem, kontrolu hub. Lidé nejčastěji přicházejí s úlovky z jihomoravských lesů a zahrad a mnohdy přinesou méně známé kousky, jež je těžké rozpoznat.
Všichni houbaři, kteří nevědí, zda jsou jejich nálezy jedlé, či nikoli, si je mohou nechat zkontrolovat od odborníků v houbařské poradně na ulici Muzejní v centru Brna, jež funguje pod Moravským zemským muzeem. Služba vyjde na symbolických pět korun.
V uplynulých týdnech však přišlo do poradny jen málo houbařů, počasí totiž podle mykologa Vladimíra Antonína není ideální a houby příliš nerostou. „Úroda na Moravě je na rozdíl od Čech zatím slabší. Potřeby různých druhů hub se velmi liší, většina ale vyžaduje vlhko a teplé noci. Přílišné horko v kombinaci se silnými větry však také není ideální. I proto houby v uplynulých týdnech nerostly. Nyní jsou ale podmínky lepší a myslíme si, že do pár dnů houby porostou,“ řekl Drbně mykolog.
Růst však není sezónní záležitostí, jak by se na první pohled mohlo zdát. Houby se vyskytují během celého roku včetně zimního období. Pro houbaře je však lákavé zejména období od dubna do listopadu, kdy je vysoká pravděpodobnost nálezu jedlého úlovku. Mezi nejrannější druhy patří kačenka česká nebo smrže, které rostou už během brzkého jara. Typickými podzimními houbami jsou naopak čirůvky nebo václavky.
V okolí Brna roste mnoho druhů hub, část z nich je jedlá, jiné způsobují prudkou otravu. „Velmi nebezpečná je bílá forma muchomůrky zelené, lidé si ji často pletou se žampionem, tato houba může způsobit velmi vážné otravy. Na Brněnsku jsou hodně rozšířené také žampiony zápašní. Je to jeden z nejfrekventovanějších druhů vůbec. Lidé by je však neměli jíst. Jejich požití sice nezpůsobuje smrtelnou otravu, vyvolává ale silný průjem a zvracení. Poznávacím znakem této houby je rychlé žloutnutí a zápach po jodoformu,“ popsala odbornice Hana Ševčíková, jež v poradně také pracuje.
Některé houbařské nálezy, které lidé do poradny přinášejí, občas překvapí i samotné mykology. „Jsou houby, které nelze bez mikroskopu posoudit. Jediné, co v takových případech dokážu na první pohled určit, je to, do jaké skupiny patří a zda je jedlá či nejedlá,“ řekla Ševčíková.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.