Brněnští kapucíni chystají pro návštěvníky o letních prázdninách speciální program, jehož hlavním tahákem bude otevření unikátní barokní knihovny. Knižní fond, jenž čítá bezmála osm tisíc svazků, se otevírá jen ve zcela mimořádných událostech. Součástí okruhu je také prohlídka zdejší hrobky, v níž odpočívá přes čtyřicet těl.
Barokní místnost určená ke studiu knih pochází z poloviny osmnáctého století, zhruba sto let po vysvěcení kostela Nalezení sv. Kříže, jenž je ústřední stavbou Kapucínského náměstí. Nachází se v areálu zdejšího kláštera a vyniká zejména ozdobnými prvky, velikostí nebo originálním nábytkem.
„Většina kapucínských knihoven odpovídá charakteristice řádu. Jsou tedy prosté a jednoduché bez nějakého zdobení. Zdejší knihovna se ale vymyká. Nachází se tady fresková výzdoba, jejímž autorem je známý malíř Josef Stern. Dílo vzniklo zřejmě díky Františkovi Antonínovi Grimovi, což byl slavný barokní architekt. Řád kapucínu by totiž na zhotovení podobné fresky neměl peníze,“ popisuje Kateřina Hlouchová, vedoucí Kapucínské hrobky.
Při prohlídce je možné si zalistovat i historickými svazky (na snímku Kateřina Hlouchová)
Návštěvníka po příchodu do prostor na první pohled zaujme kromě polic plných historických knih právě zmíněná fresková malba, která zdobí strop objektu. Nachází se na ní několik postav, mezi nimiž nechybí ani někdejší významní křesťanští učenci – sv. Tomáš Akvinský a Svatý Bonaventura, které autor díla zachytil při názorovém sporu. Představitelé scholastiky, pod nimiž odpadají hříšníci, diskutují nad tím, kde hledat pravdu.
„Bonaventura ukazuje na ukřižovaného Ježíše jako na zdroj věčné pravdy, zatímco Tomáš rukou upozorňuje, že pravdu lze hledat také v knihách,“ vysvětluje Hlouchová.
Spor světců – sv. Tomáš Akvinský (v bílém) a Svatý Bonaventura (v hnědém)
Řád kapucínu, jehož členy lze snadno poznat podle typického hnědého hábitu se špičatou kapucí, vyhradil v tehdejší učebně rovněž oddělení, v němž se nacházely ve své době zakázané knihy. Jednalo se například o díla osvícenců nebo autorů hlásajících jiné církevní učení. Na červeném seznamu se tak ocitl například německý teolog Martin Luther, jenž platil za významného reformátora církve.
„Většinou byl v komunitě řádu určený jeden bratr, který byl pověřen správou fondu. Pohyb knih se hlídal velmi bedlivě, rozhodně nebyly pro každého,“ uvádí ředitelka kapucínské hrobky.
Fond čítá bezmála osm tisíc svazků
Brněnskou knihovnu kapucínského kláštera nezasáhly významně ani josefínské reformy na konci 18. století. Zákony panovníka Josefa II. vedly k rušení klášterů. Naopak zásadně se na dědictví kapucínů podepsaly události z padesátých let minulého století. Tehdejší komunistický režim při tzv. Akci K násilně zlikvidoval řády, kvůli čemuž potkal smutný osud rovněž knižní fondy.
Podle Hlouchové docházelo například k tomu, že se knihy odvezly na centrální místo. Často se zlikvidovaly nebo přeřadily neznámo kam, a tak se v mnohých případech nikdy nepodařilo klášterní knihovny zcela obnovit. Kapucínská knihovna však měla štěstí a prostory i knihy se podařilo zachovat takřka v původní podobně.
Hrobka kapucínů má připomínat lidem mimo jiné pomíjivost lidského života
O speciální letní prohlídky je zpravidla mimořádný zájem, proto organizátoři doporučují, aby si lidé včas zarezervovali lístky. Součástí trasy je rovněž zdejší hrobka, v níž odpočívá desítky těl. Nejčastěji se jedná o členy řádu nebo lidi, kteří bratrům pomáhali. Například zdarma poskytovali lékařskou péči nebo řád finančně podporovali. „Ve známé hrobce pod klášterem odpočívá na čtyřicet mumifikovaných těl v čele s řádovými bratry a známým baronem Trenkem,“ lákají organizátoři.
„Termíny konání komentované prohlídky Kapucínské hrobky a knihovny jsou soboty 10. 7. a 28. 8. 2021 ve 14 hod. Zájemci o prohlídku si musí rezervovat vstupenky na webu Kapucínské hrobky,“ dodali.
Foto
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
