Nová studie prokázala, že obaly, které používají řetězce Bageterie Boulevard, KFC a McDonald’s, obsahují látky ze široké skupiny PFAS. Tyto látky, které se běžně používají při výrobě obalů přicházejících do styku s mastnými potravinami, se našly také v recyklovaných taškách supermarketů Lidl a Penny Market. Těmto látkám se přezdívá věčné chemikálie a jsou spojovány s velkým množstvím zdravotních rizik, například s rakovinou, vysokou hladinou cholesterolu anebo se sníženou plodností. Testy provedl spolek Arnika.
Předmětem zkoumání v rámci studie bylo celkem 42 kusů papírových nebo kartonových potravinových obalů používaných v řetězcích rychlého občerstvení, recyklovaných tašek ze supermarketů a kompostovatelných obalů ze šesti evropských států. Předmětem studie bylo také šest obalů, se kterými se zákazníci setkávají na českém trhu. Všechny české vzorky obsahovaly látky ze skupiny PFAS.
„Vysoce toxické látky skupiny PFAS jsou natolik závažným zdravotním i environmentálním rizikem, že řešením je pouze okamžitý zákaz v Evropské unii i ve zbytku světa a nahrazení bezpečnými alternativami. Ohromné množství fastfoodových obalů zmizí v koši jen pár minut po použití, ale tyto věčné chemikálie na nás paradoxně budou negativně působit napořád,” vysvětluje autorka studie Jitka Straková z Arniky.
„Některé státy a prodejci si rizika PFAS uvědomují. McDonald’s se letos v lednu zavázal, že přestane toxické obaly používat do roku 2025 ve všech svých restauracích po celém světě. Dánsko legislativně zakázalo používání PFAS už v roce 2019 (4) a ukázalo se, že je možné tyto chemikálie bez problémů nahradit bezpečnými alternativami. Evropská unie a zbytek světa by měly urychleně dánský příklad následovat,” doplňuje Karolína Brabcová z Arniky.
Výzkum probíhal v šesti evropských státech a zaměřil se na řetězce McDonald’s, KFC, Dunkin’ Donuts, Subway, Domino’s, Nordsee, Pret A Manger, Papa John’s, Greggs a Bageterie Boulevard. Podobná situace jako v České republice byla i ve Francii, Německu, Nizozemsku a Velké Británii, z otestovaných 42 obalů 32 obsahovalo PFAS. Jedinou výjimkou bylo Dánsko, které používání PFAS zcela zakázalo a prodejci legislativu bez problémů dodržují.
Předmětem výzkumu byly i obaly z kompostovatelných materiálů, například z cukrové třtiny, které začaly nahrazovat polystyrenové nádobí. Tyto materiály obsahovaly nejvyšší koncentrace PFAS. V neposlední řadě pak průzkum našel stopy PFAS látek blížící se limitu pro dánské potravinové obaly i v papírových taškách a krabicích z recyklovaného papíru ze supermarketů, kam se tyto látky nepřidávají, ale dostávají se tam pravděpodobně z recyklace papíru ošetřeným PFAS či z tiskařských barev.
Látky PFAS se do prostředí dostávají z odpadu na skládkách, popelu ze spaloven, omýváním ošetřených výrobků, praním textilu a používáním hasicích pěn. V přírodě se téměř nerozkládají, kontaminují pitnou vodu, půdu nebo ovzduší. Největším problémem je jejich všudypřítomná kontaminace vody - přetrvávají roky v atmosféře a v dešťových srážkách se šíří po celé planetě. Nelze je všechny snadno vyfiltrovat, ani jednoduše rozložit, nezničí je ani spálení ve spalovnách.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
