V Brně obnovili pivovar z 16. století, znovu v něm vaří pivo

Historie objektu v blízkosti Šilingrova náměstí sahá k počátkům 16. století, kdy v domě měli pivovar brněnští dominikáni z protějšího kostela sv. Michala. Podnik nakonec přenechali městu, jež zahájilo provoz 12. září 1545.  Tehdejší mistři pěnivého moku se specializovali na svrchně kvašená piva z pšeničného sladu. Dokonce v blízkosti stály i dvě velké sladovny. Výroba oblíbeného alkoholického nápoje však v roce 1862 skončila kvůli požáru a na tradici se už po krátém obnovení nepodařilo navázat.  

Později v minulém století sloužily prostory jako pasáž pro obchody a v osmdesátých letech měli v prostorách zázemí stavební odboráři, kteří si v prvním patře postavili sál.

V roce 2013 získali dům soukromníci. Jeden ze spoluvlastníků je také architekt Marek Tichý, vlastník Dalešického pivovaru, známého z filmu Postřižiny. Ten však o pivovarské historii domu nic netušil. „Já jsem vůbec nevěděl, že se tu dřív vařilo pivo. Hledali jsme v centru prostor pro hospodu, protože máme podnik v Dalešicích. Až za pár dní nám kamarádi řekli, že to byl kdysi hlavní brněnský pivovar,“ říká majitel Tichý. 

Pivovarníci chtějí vyzdvihnout odkaz známého sládka Františka O. Poupěte.

Konečně otevřeme

Několik let trvající rekonstrukce objektu se nyní chýlí ke konci. Majitelé plánovali, že otevřou již loni na podzim. Termín i plány ale nakonec museli odložit kvůli pandemii covidu. 

„Tenhle dům je obrovský, má velký sál, kde chceme pořádat koncerty, ale ten bude hotový až za rok. Je tu i malý sál na lekce jógy a hostel. Bohužel koronavirova krize vše zbrzdila,“ popisuje provozní manažer podniku Lukáš Kvarda. Nejen ve velkém sále ale i dole v restauraci chtějí pořádat koncerty, stand-up komedie a jiné akce. 

Ačkoliv měli otevřít už v září, covid plány zhatil.

Recepty mistra Sládka

Vaření piva v novém podniku má na starost Ladislav Němeček, který studoval staré recepty mistra Poupěte, aby připomněl odkaz slavného brněnského sládka. Specialitou tak budou svrchně kvašená piva. Využívat chtějí odborníci také chmelový cíz.

„Díky chmelovému cízu budeme moci zpracovat hlávkový chmel, ale i další byliny a pro výrobu piva méně běžné suroviny," dodal sládek Němeček. Funkční chmelové cízy by se u nás dnes asi daly spočítat na prstech jedné ruky. Většina vyráběných piv se bude chmelit metodou studeného chmelení, díky čemuž dostanou do piva více chmelového aroma. 

V restauraci dominuje prostoru i parní stroj.

Neobvyklý systém objednávek

V restauraci se rozhodli pro specifický systém objednávání. Každý zákazník při vstupu dostane kartičku, na níž číšníci zaznamenají všechny jeho objednávky. Pokud si bude zákazník chtít objednat jídlo, musí se vydat ke třináctimetrovému pultu a počkat na výdej. Pivo potom objedná přímo u vlastního stolu. Při odchodu si potom každý zaplatí za celou útratu.