Měsíc už mají firmy v Česku povinnost plošně testovat své pracovníky antigenními testy. Podle odborníků a dat neziskové organizace Podané ruce, která zajišťuje testování v několika společnostech, se jednalo o klíčové rozhodnutí, díky kterému se podařilo snížit počet nakažených i riziko infekce.
Podle Jindřicha Vobořila, ředitele Společnosti Podané ruce (SPR), která má na starost testování v několika firmách, vedlo povinné testování k dramatickému poklesu počtu nakažených. Uvádí to například na výsledcích Národního divadla Brno, konkrétně operního souboru Janáčkova divadla. Na přelomu prosince až ledna bylo pozitivně nakažených kolem 5–7 %. Od konce ledna se i díky pravidelnému testování srazil denní přírůstek převážně na nulu. Ještě větší záchyt hlásí nevládní organizace ve výrobním podniku Nová Mosilana, kde se počet infekcí podařilo stáhnout z 13,79 % v první den testování na nulové přírůstky po třech týdnech. Podobně příznivá čísla zaznamenala neziskovka i v oblasti sociálních služeb.
„Je to nejlepší krok vlády od začátku pandemie a je potřeba ji za něj pochválit, především předchozí ministry zdravotnictví, kteří měli odvahu toto prosadit. Antigenní testování v institucích zafungovalo přesně podle předpokladů a vyvrací nedůvěru zastánců PCR testů,“ zhodnotil Vobořil.
Právě v pravidelném testování a kvalitním trasování vidí odborníci cestu, jak se vyhnout dalšímu plošnému lockdownu. Podle bývalého ředitele Fakultní nemocnice (FN) Brno, lékaře a současného senátora Romana Krause (ODS) by se situace mohla zlepšit, kdyby testování nemusely zajišťovat nemocnice.
„Testování v masivní míře bude nutné ještě dlouhé měsíce. Jde však v podstatě o triviální úkol a je úplně nesmyslné, aby ho dělali vysoce kvalifikovaní lékaři a nemocniční personál. Ten má léčit lidi a poskytovat odbornou péči, která je nyní zanedbávána,“ sdělil Kraus.
V poslední době se ve veřejnosti často diskutuje o tom, zda je vhodné testovat antigenními testy, nebo spíše přistoupit na PCR testování, které má být spolehlivější. Výsledky obou metod jsou však podle Krause i Vobořila téměř srovnatelné. Rozdíl je například v tom, že PCR dokáže v některých případech odhalit nákazu u lidí ještě dříve, než jsou infekční.
„Antigenní testy jsme si spojily rychlotesty, kde se objevuje barevná čárka. Ty jsou pouze orientační. Pak jsou antigenní testy, kde se analýza dělá v laboratoři, nebo pomocí přenosných přístrojů. Tam je úplně jiná citlivost. PCR testy detekují určitou genetickou sekvenci. Potenciálně jsou citlivější. Kvalitní antigeny s dobrou metodikou vyhodnocovanou v laboratořích mají stejný základ a jsou prakticky srovnatelné,“ popsal Kraus.
Plošné testování kvalitními antigenními testy pomáhají podle Vobořila také otevírat kulturu v zahraničí. Proto SPR společně Brnem a primářem kliniky infekčních chorob FN Brno Petrem Husou připravili vědeckou studii, z níž by měly vzejít výsledky, jak bezpečně dostat lidi na představení v kombinaci s kvalitními antigenními testy, a ne tzv. rychlotesty.
„Jsme si jisti, že naše přístrojově vyhodnocované testy od jihokorejské firmy Bodytech, jsou natolik spolehlivé, že pro účel okamžité odpovědi krátce před kulturní událostí vylučují zásadní rizika, ředitel organizace, která denně otestuje zhruba 20 tisíc lidí,“ sdělil ředitel organizace SPR, která denně otestuje zhruba 20 tisíc lidí.
Vládní opatření nyní směřují k tomu, aby podmínkou pro účast na kulturních akcích byl negativní výsledek PCR testu. Zástupci kulturních institucí to nepovažují za reálné. Navíc se obávají, že divák si ke vstupence nebude kupovat ještě PCR test, který stojí zhruba 1500 korun, a vidí i další možné překážky.
„Náš divák třeba z Vyškova nepojede jeden den na PCR test, aby si za dva dny koupil vstupenku na koncert, pokud bude negativní,“ uvedla ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová.
Foto dpmb
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
