Vladimír Borský z brněnského vzdělávacího zařízení policie společně s Ivetou Maurerovou pomáhají obětem domácího násilí. Snaží se je především motivovat a najít cestu, jak překonat psychicky náročné období. Kvůli tomu založili projekt Neodkládej to.
Proč vznikl projekt Neodkládej to?
Vladimír: Zabývám se problematikou domácího násilí už od počátku mé profesní praxe a věnoval jsem se mu i v průběhu vysokoškolských studií. Dříve jsem pracoval jako policista a přednáším ve vzdělávacím zařízení. Motivací byl především nárůst počtu nahlášeného domácího násilí v první vlně covidu-19 loni na jaře. Společně s Ivetou jsme chtěli vytvořit projekt, který by mohl obětem domácího násilí bezplatně pomoci.
Iveta: Sama jsem byla obětí domácího násilí ze strany partnera. A proto, že obětí se může stát opravdu kdokoli, rozhodla jsem se spolupracovat na tomto projektu. Díky mému vlivu na sociálních sítích pomáhám s propagací projektu, ale především chci dalším obětem předat svou zkušenost a motivovat je k řešení problému.
Jaký je cíl projektu?
Vladimír: Oběť domácího násilí si často nátlak neuvědomuje a přijde jí to normální. Může to začít kontrolováním mobilního telefonu, zakazováním stýkat se s přáteli nebo s rodinou. Násilník potřebuje mít kontrolu a moc nad obětí. Chce ji zcela izolovat od ostatních. Proto děláme online webináře, kde vysvětlujeme, co všechno je domácí násilí, aby si oběti nemyslely, že musí čekat na fyzický útok.
Jak na domácí násilí působí nynější situace?
Iveta: Na zvýšený počet případů domácího násilí mohou mít opatření vliv. Lidé jsou izolovaní, děti nechodí do školy a rodina společně tráví mnohem více času než dřív. Práce mohla být pro oběti útočištěm a také místem, kde si mohla s někým promluvit nebo vyhledat pomoc, což je teď nemožné.
Na koho se tedy teď mohou obrátit?
Vladimír: Nejlepší je svěřit se blízké osobě, někomu z rodiny či přátel. Pokud se oběť nemá komu svěřit, vždy doporučujeme zavolat na bezplatnou anonymní linku Bílého kruhu 116006. Pokud je situace vážná je třeba zavolat policii.
Lze se obrátit i přímo na vás?
Iveta: Ano. Často jsem s oběťmi sama v kontaktu, dokud se situace nevyřeší. Navíc děláme live streamy s různými osobnostmi, není problém se na nás kdekoli obrátit na sociálních sítích nebo na oficiálních stránkách.
Kdo vás nejčastěji kontaktuje?
Vladimír: Nejčastěji jsou s námi v kontaktu ženy. Ale podle policejních statistik v roce 2020 bylo mezi osobami ohroženými domácím násilí zhruba 30 % mužů. Výjimkou není ani násilí na seniorech. Rodina jim například bere důchod, vypíná jim doma vodu a nechávají je spát ve výkalech.
Většina organizací však funguje na telefonní lince nebo na internetu. Není pro seniory těžší požádat o pomoc?
Vladimír: Určitě je. Nicméně postupem času jsou senioři technicky zdatnější. Také můžeme dělat i pro ně webináře na dálku například v domovech seniorů.
Pokud je policii nahlášeno domácí násilí, jak mohou policisté postupovat, aby se oběť dále nesetkala s násilníkem?
Iveta: Pokud se například chce oběť odstěhovat a násilník jí v tom brání, můžou zde být přítomni policisté, aby vše proběhlo bez útoků.
Často se však oběť nemůže odstěhovat během několika hodin. Lze jí zajistit ochranu i na delší dobu?
Vladimír: Ano, dále může policie vykázat násilníka na 10 dnů, během kterých může oběť zaslat soudu návrh na předběžné opatření. Soud pak do dvou dnů může rozhodnout o tom, že násilník nesmí užívat společné bydlení a oběť nijak kontaktovat až na 1 měsíc. Lhůta pak může být prodloužena až na půl roku.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
