pondělí 19. dubna 2021 Rostislav

Archeologové objevili poblíž Cejlu unikátní pozůstatky ze starší doby bronzové

Výzkumníci z Archaia Brno hlásí unikátní objevy, které našli v Hvězdové ulici. Archeologové u tamějšího staveniště objevili pozůstatky sídliště tzv. únětické kultury (2300 – 1700 př. n. l.), jež na našem území žila na konci eneolitu a ve starší době bronzové. Mezi nejcennější poklady patří odhalení hrobu neznámého muže a čtyři velké jámy určené ke skladování obílí.

Archeologové vyrazili do oblasti okolo Zábrdovic s velkým očekáváním. V minulosti tam totiž zaznamenali úspěchy. Stopy osídlení z doby bronzové se našly při dřívějších výzkumech u dětské nemocnice či v ulicích Spolková, Příkop, Bratislavské i Cejl. Další střípek k poznání dědictví únětické kultury přidali nyní v Hvězdové ulici, kde zcela nečekaně nalezli hrob mrtvého muže. S něčím podobným badatelé nepočítali a i proto jeden z archeologů při průzkumu rýčem nechtěně poškodil lebku. Naštěstí výpravě pomohla zkušená antropoložka, jež si věděla rady a vrátila lebeční kost do takřka původní podoby.

K poslednímu odpočinku byl mrtvý pochován v poloze na pravém boku s mírně pokrčenýma nohama, a s rukama původně snad složenýma v klíně. S hrudní částí skeletu bylo posmrtně manipulováno, pravděpodobně hlodavci či vykradači hrobů. Vykrádání hrobů bylo pro dobu bronzovou typické,“ popsala vedoucí výzkumu Michala Přibylová

Zkažené zuby

Muž měřil zhruba 174 centimetrů a dožil se asi 45–65 let. Těšil se podle všeho dobrému zdraví. Výjimkou byl snad jen stav jeho zubů. Opotřebení zubů je tak výrazné, že se pohybuje v posledních stadiích tabulky používané antropology k určení sešlosti věkem. Nelze však vyloučit ani možnost, že dieta dotyčného muže zahrnovala velké množství škrobu a jiných cukrů se štědrou příměsí písku, která by rovněž vedla k intenzivnějšímu obrušování chrupu. Vzhledem k technologii mletí zrna mezi nahrubo opracovanými kameny není přítomnost minerálních 'dochucovadel' v pravěkém jídelníčku neobvyklá,“ sdělila Přibylová

Navíc u těla zemřelého ležely i další zajímavé předměty. U nohou například byla keramická mísa se zvířecí lopatkou, keramický hrnek s uchem nebo kostěné šídlo. Kolem krku se zase nacházelo několik ulitek páskovek.

Jámy na obilí i pochutiny

Hrob neznámého muže ovšem nebyl jediný úspěch, který se archeologům podařil. Našli rovněž čtyři velké jámy, jež ve své době patrně sloužily k dlouhodobému uskladnění obilí a fungovaly jako podzemní sýpky. Další dvě objevené jámy, opět zvoncovitého tvaru, naopak využívali lidé k uskladnění potravin.

Pro správné zabezpečení osiva je nutné, aby se do jámy nedostávala vlhkost a kyslík. Hrdlo jámy tedy muselo být důkladně zapečetěno. V pravěku jsou doložené ucpávky hlínou, slámou a popelem. Uzavřené obilí pak 'dýchá' a kyslík přítomný v jámě se postupně přemění na oxid uhličitý, čímž vytvoří hermeticky uzavřenou atmosféru, která obilí nedovolí naklíčit. Takto uskladněné zásoby obilí mohou bez zásahu vydržet až několik desítek let,“ uvedla Přibylová.

Hodnocení článku je 86 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto Archaiabrno.cz

Štítky Archeologie, Brno, Objev, Zábrdovice

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.