Jedná se o PR článek. Více info k PR článkům můžete najít ZDE.
PR článekČtvrtek, 4. února 2021, 17:00
Pozoruhodné spojení technických a humanitních oborů. Moderní zázemí a nevšední rodinná atmosféra. A k tomu nejlepší kantýna široko daleko. Pod výčet těchto charakteristik brněnské střední školy by se nejspíš podepsal každý, kdo s ní měl tu čest. Řeč je o Střední průmyslové škole Brno, Purkyňova, kterou však nikdo nenazve jinak než Purkyňka.
Najdete ji v Králově Poli v těsné blízkosti zastávky Červinkova. Do centra je to tak šalinou lehce přes deset minut, k sousedícím vysokým školám či nejbližším kavárnám co by kamenem dohodil.
„Patříme mezi velké školy, máme 1400 žáků, z toho je 65 procent chlapců a 35 procent dívek,” říká zástupkyně ředitele Jaroslava Bělková. Na školu, která má v názvu slovo “průmyslová”, jde na první pohled možná o nezvykle vysoké procento dívek. Purkyňka se však rozhodně nedá označit za tradiční průmyslovku, jakých v Česku najdeme desítky.
Zaujme už jen letmým prolétnutím studijními programy. Mezi nimi najdeme široký průřez zejména elektrotechnickými obory: od informačních technologií přes elektrotechniku, elektromechaniku a kybernetickou bezpečnost až po průmyslovou ekologii.
Široké portfolio elektrotechnických oborů se pak zajímavě doplňuje se studijními programy z opačného spektra vědění: se společenskými vědami. Dlouhou tradici má na Purkyňce například program Sociálněsprávní činnost, jež kombinuje hned několik oblastí sociálních studií s praktickou činností. Program Ekonomika a podnikání je zase vynikající přípravou pro každého, kdo by chtěl po škole řídit svůj vlastní byznys.
Na propojení s praxí kladou na Purkyňce důtaz napříč studijními obory. Například studentky a studenti zmíněné Sociální činnosti dochází v rámci studia pomáhat do domovů pro seniory. Spolu s výukou psychologie, práva, ekonomie či administrativy tak dostávají komplexní balíček vědomostí a zkušeností z terénu, který užitkují při dalším studiu na vysokých školách nebo rovnou v zaměstnání.
Přímý kontakt s praxí získávají i studenti Ekonomiky a podnikání. Program je zaměřen nejen na organizaci a vedení firmy, studenti však získají i základní přehled v oblastech mikro i makroekonomie, daňové problematiky, účetnictví a marketingu. Významná část výuky je zaměřena i na informační technologie.
„Vedle povinných praxí s jsme měli možnost se zúčastnit i stáže v Anglii a také si mohli v rámci předmětu Fiktivní firma zkusit založit vlastní firmu, kterou jsme pak prezentovali na veletrhu,” vzpomíná absolventka Laura Mašijová, nyní studentka Masarykovy univerzity. Zmínila přitom symbolické vyvrcholení studia na Purkyňce: studenti Ekonomie a podnikání zakládají vlastní fiktivní firmy, jejichž případné výdělky jdou na dobročinné účely.
Výjimečnou svobodu výběru mají na Purkyňce studenti informačních technologií. Během studia si totiž „osahají“ o čem vlastně informační technologie jsou a na konci druhého ročníku si zvolí jednu ze čtyř specializací. Díky tomu nezískají jen obecný IT základ, ale i konkrétní znalosti dané specializace.
„Díky volbě zaměření ve druhém ročníku, jsem se mohl naplno začít věnovat grafice a webdesignu nejen ve volném čase, ale i ve škole v rámci studia," říká čtvrťák Vojtěch Wölfel.
Nevšedním a zároveň v době globálního oteplování nesmírně perspektivním oborem je Průmyslová ekologie. Studenti programu tráví hodně času venku monitorováním, v chemických laboratořích, navrhují pasivní domy a věnují se dnes tolik moderním fototermickým a fotovoltaickým systémům.
„Je však třeba zmínit, že hlavní slovo v tomto oboru nedrží jen ekologie, ale především chemie, ze které se i maturuje,” upřesnila zástupkyně ředitele Renata Řezáčová. Studenty, kteří však mají chemii v malíčku nebo se do jejího studia rádi vrhnou, však mimo spousty exkurzí do míst, které jsou běžným lidem uzavřeny, čeká především zajímavá budoucnost a cenný náskok v turbulentně se rozvíjejícím oboru.
Především pro kluky, kteří se rádi ohánějí pájkou a nechybí jim trocha manuální zručnosti, je vhodný obor Mechanik elektrotechnik. Během praktického vyučování se naučí sestavit, zapojit a opravit výpočetní techniku nebo navrhnout počítačové sítě. Absolventi tohoto oboru mají na pracovním trhu dveře dokořán a velká poptávka po jejich řemeslu se pak náležitě zrcadlí i v odměnách za odvedenou práci.
Pro všechny, které zajímá elektrotechnika, nabízí Purkyňka obor Elektrotechnika se zaměřením na Slaboproudou elektrotechniku, Silnoproudou elektrotechniku a Počítačové sítě a kybernetickou bezpečnost. Žáci těchto tří oborů mohou získat osvědčení o odborné způsobilosti v elektrotechnice a k tomu tu nejlepší přípravu na studium na vysokých školách.
„Elektro mě bavilo už na ZŠ, takže učební obor Elektromechanik pro zařízení a přístroje byl pro mě jasnou volbou. Od 1. ročníku jsme se učili pájet, zapojovat, měřit, obráběli jsme manuálně kovy a učili se, jak si práci ulehčit. Praktická výuka byla oblíbená díky pohodovému a přátelskému přístupu našich mistrů. Dnes si dokážu lecco opravit a o práci nemám nouzi.“ absolvent Jakub Krejčí.
Kdo někdy sháněl elektrikáře, ví, jakou hodnotu dnes dobrý elektrikář má. Absolvent učebního oboru Elektrikář si na trhu práce může vybírat. Během studia se naučí instalovat domovní zabezpečovací techniku s inteligentními prvky, rozvody, zhotovit technickou dokumentaci apod.
„Naše škola má nejlepší kantýnu,“ shodují se žáci i absolventi Purkyňky. Rozpékaná pizza, panini, párky v rohlíku nebo voňavé koláčky provoní celou chodbu. Samozřejmostí je pak jídelna, kde si žáci vybírají výběr ze tří druhů jídel a jedné bezlepkové varianty.
Ke zkrácení volné chvíle mezi hodinami nebo pro společný program po škole slouží moderně vybavená studovna. „Volné hodiny trávíme ve studovně. Je tam dostatek PC, kde si můžu udělat přípravu do školy, ale hlavně tam hrajeme deskovky, kterých je ve studovně super výběr,“ zmiňuje čtvrťák Aleš Schnirch.
„Asi té zvláštní, velmi přátelské atmosféry. Jde o kombinaci prostředí a super kolektivu. Na chodbách i v učebnách je tu prostě ta správná nálada a cítíme se tu dobře,” odpovídá na otázku, co si na Purkyňce cení nejvíc, zaměstnankyně školy Alena Klobásová.
Na dobrém pocitu ze současného či bývalého studia se shodnou všichni oslovení. Za běžné, nekoronavirové situace se o tom velmi často sami přesvědčují návštěvníci školy při dnech otevřených dveří.
„U nás máme takový hezký zvyk, že je organizují žáci pro žáky. Naši studenti zájemce provází, vypráví jim o škole, zapojují vlastní zážitky z výuky. Je to čistě v jejich režii a funguje to skvěle,” dodává Řezáčová.
Kvůli vládním opatřením se letos dny otevřených dveří v tradiční podobě na Purkyňce konat nemohou. Zájemci však o prohlídku školy nepřijdou. Dny otevřených dveří se přesouvají do online prostředí. Nejbližší se konají 13. února a veškeré informace k nim lidé naleznou na webových stránkách školy.
„V této online podobě sice návštěvníci přijdou o možnost ochutnat koláčky z naší nejlepší kantýny, o to víc ale doufáme, že tu možnost využijí sami naživo, až se k nám přihlásí,” uzavírá s úsměvem Řezáčová.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Školu jako celek jsem měla moc ráda, hlavně kvůli příjemnému modernímu prostředí a některým učitelům. Paní učitelka Hrušková mě naučila mít ráda programování, paní učitelka Mašková byla jako moje druhá maminka a pan učitel Pernes mě každý den pobavil něčím jiným. Pokud mám hodnotit kvalitu výuky, jsou tady zkrátka mezery. Učitel na Technické vybavení byl každý rok jiný a až ve 4. ročníku jsme se naučili to, co jsme měli umět už dávno. Disciplínu skvěle naučila paní učitelka Toušková a pan učitel Košťál nás pobavil a zároveň hodně naučil. Bohužel pro něj i pro studenty, už se na něm podepisoval jeho věk a výuka nebyla tak kvalitní, jak jsme potřebovali. Kolikrát zapomněl, že má s námi hodinu nebo zapomněl, jaké jsme zaměření a učil nás něco jiného. Bohužel jsem se na škole setkala i s učiteli, kteří se k dívkám nechovali tak, jak by se dalo čekat. Jeden pan učitel na mě měl dost nechutné poznámky a druhý se mnou měl zkrátka problém kvůli tomu, že jsem žena a dle jeho slov “patřím do kuchyně abych vařila chlapovi jídlo”. Abych to celé shrnula, mrzí mě, že jsem celé ty roky dělala propagaci a dny otevřených dveří škole, která do posledního roku neměla 100% fungující vedení a nepostavila se za všechny studenty stejně.
Školu jako celek jsem měla moc ráda, hlavně kvůli příjemnému modernímu prostředí a některým učitelům. Paní učitelka Hrušková mě naučila mít ráda programování, paní učitelka Mašková byla jako moje druhá maminka a pan učitel Pernes mě každý den pobavil něčím jiným.
Chválím PR oddělení Purkyňky. Lživá reklama, je jedna z věcí, ve které se lidé na Purkyňce opravdu vyznají. Purkyňku jsem studoval dva roky zpět a to, co se z té školy od mého prváku doteď stalo, je nepopsatelné slušnými slovy. To, že si na někoho nějaký učitel na SŠ zasedne, je naprosto normální. Ale nepřijde mi v pořádku, aby měl učitel na holky sexuální narážky uprostřed výuky. Měl sem na IT spolužačku, která se s takovými potýkala každý den. Jsi holka a chceš na It? Spíš se na to rovnou vys*r. Stejně Tě v tom oboru nikdo nebude brát vážně, i přes to, že ze sebe budeš dělat krávu a všem pomáhat a propagovat. Abych řekl i něco k výuce. Na sítě a tvy nás měl skvělý učitel, obávaný pan K. Neměl chybu, tedy až na to, že občas úplně zapomněl, že má jít na výuku nebo třeba učí úplně jiný předmět a pak zkoušel programátory něco, co měl zkoušet síťaře. Paní učitelka T, která mě měla v prváku na grafiku a dva roky na sítě byla skvělá, dokud si neprojevil svůj osobní názor. Učitelé na TVY se střídali asi jako ministři zdravotnictví v době kovidové a pan učitel P na programování a automatizaci se spolužáky uzavíral sázky o kafe, jestli spolužačka přijde do školy a pak se ji vysmíval, že nechodila do školy po tom, co ji umřel rodič. Purkyňku už nikdy víc.
Chválím PR oddělení Purkyňky. Lživá reklama, je jedna z věcí, ve které se lidé na Purkyňce opravdu vyznají. Purkyňku jsem studoval dva roky zpět a to, co se z té školy od mého prváku doteď stalo, je nepopsatelné slušnými slovy. To, že si na někoho nějaký učitel na SŠ zasedne, je naprosto normální. Ale nepřijde mi v pořádku, aby měl učitel na holky sexuální narážky uprostřed výuky. Měl sem na IT spolužačku, která se s takovými potýkala každý den. Jsi holka a chceš na It? Spíš se na to rovnou vys*r. Stejně Tě v tom oboru nikdo nebude brát vážně, i přes to, že ze sebe budeš dělat krávu a všem pomáhat a propagovat. Abych řekl i něco k výuce. Na sítě a tvy nás měl skvělý učitel, obávaný pan K. Neměl chybu, tedy až na to, že občas úplně zapomněl, že má jít na výuku nebo třeba učí úplně jiný předmět a pak zkoušel programátory něco, co měl zkoušet síťaře. Paní učitelka T, která mě měla v prváku na grafiku a dva roky na sítě byla skvělá, dokud si neprojevil svůj osobní názor. Učitelé na TVY se střídali asi jako ministři zdravotnictví v době kovidové a pan učitel P na programování a automatizaci se spolužáky uzavíral sázky o kafe, jestli spolužačka přijde do školy a pak se ji vysmíval, že nechodila do školy po tom, co ji umřel rodič.
Divím se, že na oboru Informačních technologií nemáme hudebku, je to celkem škoda, myslím, že někteří spolužáci by v sobě objevili skrytý talent.
Už to bude pár let co jsem vylezl cca +- 10 a negativním komentářům se moc nedivím, když jsme zaslechl, že normální učitele utekli a začalo slučování skol a pak to šlo do kytek..... Takže asi tak a když tu jeden komentář naznačil pedanta s prezuvkami pana K. Všichni ví o koho jde ???? a nezůstávál jen u prezuvek, stával o přestávkách v okolí dveří a pozoroval kdo kouří moc blízko ???? většinou nezkušeni nováčci ????
Pročetla jsem si jak článek, tak komentáře pod ním a celkem mě zaráží, že jsem nenašla ani jeden pozitivní. To to opravdu tak upadlo? Školu jsem studovala v letech 2009-2013 obor sociálně správní činnost a vzpomínky mám jen kladné. Na další studium jsem byla velmi dobře připravená, učitelé převážně kvalitní, prostředí příjemné a přátelské od hodné paní vratné, přes veselé pracovnice studovny až po důmyslného pana K., co byl pes na prezůvky. :) Na purkyňce jsem poznala první lásku, přátele na celý život a odnáším si spoustu pěkných vzpomínek. Proti slučování škol jsme byli snad celá škola na demonstraci. Pamatuji si to jak dnes, jak jsem dělala doma amatérský transparent z nástěnky. Samozřejmě to nepomohlo, šlo spíš o vyjádření názoru. Nicméně jak čtu, to tehdejší sloučení, které jsem zažila tuším rok, mělo teda sakra velký dopad...
Tohle je docela podraz všem bývalým studentům. Byla jsem na sociální činnosti a označit moje praxe za “pomoc” je poněkud nešťastné. Dohromady 30 dnů po 6 hodinách (=180 hodin praxe), což je směšné. K ničemu nás napustili, škola nám totiž zakázala i přímou péči, takže jsme tam jenom seděly a četly pohádky. Opravovaly jsme vyučujícím skripta, protože nebyla v souladu se zákonem (teď na vysoké nacházím další a další chyby). Jiné třídy jsme musely dokonce doučovat na praktickou maturitu, protože jejich vyučující nevěděla ani základní informace o nezaměstnaných (na vlastní oči viděno při exkurzi na ÚP, která byla naprosto zbytečná, protože jsme vše už věděly (ne asi, když jsme z toho měly ani ne za půl roku maturovat)). Měla jsem štěstí na češtinářku, matikářku i ekonomikářku. Tyhle tři byly fenomenální, ale nejsem si jistá, jestli mohu jmenovat, proto alespoň iniciály. M.B., J.Z. A J.T. Nejlepší vyučující na jejichž hodiny jsem se těšila. Kantýna je výborná, hlavně, když si jdete koupit tampón a kantýnář to zařve tak nahlas, aby to slyšeli i ti, co jsou na konci té nekonečné fronty. Obědy se nedaly jíst (a to jsem dítě z intru, co sní úplně všechno). Učí se v jídelně i studovne, jeden rok dokonce i na chodbě. Evakuuje se třída kvůli včele a vyučující zakáže studentovi ji vyhnat a místo toho se čeká na správce budov. Vyučující jiného IT a Elektriky si moc rádi dělali legraci ze “socek” (kdo ne, haha), ale obcas velice nevybíravým způsobem. (ne jednou jsem slyšela od učitele poznámku na nějakou mou spolužačku, že je to malá ště**a. ) na Purkyňku vzpomínám docela v dobrém, protože kdo chce, dokáže studiem projít docela spokojeně a nepozorovaně. A někdo studium ani nedokončí, na některé z nich máme dokonce takové speciální tabule od které nás vratná vyháněla, že se moc u toho partě shlukujeme. Jo a ještě takovou perličku - tělocvikářka chtěla zprávu z nemocnice a jako důkaz toho, že spoluzacka nemohla skákat do písku ji nestačily ani tři díry v břiše po laparo operaci a ještě o ni řekla, že beztak byla těhotná. Milujte se, buďte zdraví a laskavě nešiřte lži.
Chápu, že jde o reklamu, ale tento článek není nic než snůška lží a naprostý výsměch všem, kteří studium na SPŠ Purkyňova absolvovali, zvláště pak těm, kteří si kvůli němu sáhli na život! S nemalým počtem sebevražd mezi studenty, a enormním počtem případu šikany ze strany učitelů, je pak nadpis urážkou a zrůdností sahající do nebes...
Tak a teď už jsem viděl všechno, myslím si, že v komentářích už je všechno. Povyšování se učitelů nad žáky je rutina. Musím s prominutím říct, že tento článek je naprostá píč*vina
Jediné s čím můžu souhlasit, je že máme skvělou kantýnu. Protože už ani tři obědy nejsou pravda (momentálně jeden), můžete si v kantýně vybrat ze tří druhů párků v rohlíku! <3
Bohužel mám na této škole syna. Na maturitní obor se velice těšil. Musím jen souhlasit s komentáři níže. A co víc, někteří učitelé se povyšují, žáky ponižují, nemají zájem pořádně vysvětlit učivo. Pokud učitel řekne prvákům moje čtyřletá vnučka je chytřejší, než vy, tak to je špatné. Před pár lety to byla velmi dobrá prestižní škola, mám známého, co tam studoval. Poté došlo k nějakému slučování a dobří učitelé prý odešli kvůli vedení. Zůstali tam na odborné předměty učitelé pokročilého věku, arogantní, nesnášenliví. Jeden pan učitel už ani neudrží stolici. Syn toho byl v hodině svědkem. Může se stát cokoliv, jenže tento učitel už i sotva chodí, nehledě na mentální schopnosti. Atmosféra ve škole není pozitivní. Vše začíná už na vrátnici. Vedení má totalitní myšlení i praktiky. Žakům není v polední pauze umožněno vyjít ze školy koupit si jídlo. A to ani plnoletým, čímž škola porušuje Základní listinu práv a svobod i zákon. Kantýna předražená, obědy se vozí, na škole se nevaří, jídlo je často studené. Smažený sýr je studený vždy. Bohužel je mi líto, ale je to tak. Chce to výměnu celého vedení i přestárlých učitelů v důchodu. Dle mého názoru mají již syndrom vyhoření a někteří nemají ani pedagogické vlohy. Lidé, kteří ke své práci nemají vztah by ji asi neměli dělat.
Nevěřte ničemu,,,škola se povyšuje jako nejlepší střední škola v Brně ale realita je jiná..už nikdy více bych sem dítě nedala...je zde nehorázná výuka,,a učitelé známkuji tzv podle ksichtu..když Vám učitelka v září řekne,že i kdyby jste se snažili sebevíc nenechá vás projít...a známkování?? syn z průměru 3,2 dostal 5 a tudiž ho nechala učitelka propadnout doslova měla na výběr mezi dvěma žáky jeden průměr.4,6 ale jelikož přecházel na jinou školu řekla že mu nebude kazit vysvědčení no a syna obětovala a propadl...fakt už čekám až vše skončí..Nedoporučuji tuto školu..učitele opravdu nenaučí žáky nic...jsou zde i výjimky,,ale většina je o ničem a nejlepší je když vám učitel řekne že on zde neni od toho aby Vás učil on je zde pouze aby vás ohlídal na učení máte knížky,,tak toto mě opravdu dostalo
Jak je zde již zmíněno - jedná se pouze o reklamní článek. Na škole převládají zastaralé učební metodiky a neochotní učitelé. Škola se prezentuje skvělým vybavením na DoD, skutečnost je však velmi jiná. Co se týká IT oboru - opět, jak je zde již zmíněno - maturovat z DOSu / Win 98 / Win XP je naprosto absurdní. Vše je argumentováno větou "To je základ." Ne. Vlastně ano, byl, před 20 lety. V dnešní době je absolvent tohoto zaměření naprosto nepoužitelný. S pozdravem již 3/4 roku nezaměstnaný bývalý student.P.S. Škola ani nemá ředitele :) Nikdo ho nechce dělat :)
Jakožto student Purkyňky jsem si dal tu práci a porovnával informace v tomto článku s realitou. Až úplně na konci malým písmem jsem jednu pravdivou větu přeci jen našel: Jedná se o PR článek. Pak už jsem jen utřel slzy zoufalství a v klidu se mohu podepsat pod přecházející komentáře :-)
Purkynka je tak pokroková, že už oslavuje 1. dubna.Na vedení se museli za břicho popadat, když si tohle o sobě psali.Jakožto student oboru IT musím říct, že aby prohlášení: „Obory pro budoucnost“ Platilo musel by význam slova budoucnost sahat dvacet let do minulosti. V hodinách se učíme výňatky z 15 let starých skript a to často ve formě básniček, které jsou vytrženy z kontextu a student tak studenti nemají šanci pochopit, jak věci vlastně fungují.„Kvalitní výuka,“ prohlášení opět neplatí pro odborné předměty. Předmět „Základy elektrotechniky“ se vyučuje v prvním a druhém ročníku a to stylem: nauč se, napiš test, zapomeň, nemluvě o tom, že jsem u některých vzorečků nebyl schopen pochopit jejich reálný význam. Předmět po druhém ročníku končí a veškeré naučené pojmy, vzorečky a zákony upadají v zapomnění. Žádný podobný předmět samozřejmě ZAE nenahradí. Naprostá ztráta času.Předmět „Praktická cvičení,“ je kapitola sama o sobě. Studenti se v předmětu učí užitečné odborné dovednosti, kupříkladu instalace české klávesnice do operačního systému MS-DOS v7 (1995). Studenti opakují úlohy, jako tvorba samoinstalační diskety, v archaickém operačním systému do zblbnutí. V předmětu se studenti seznámí take se systémem Windows98se a pokud má učitel dobrou náladu setkáte se ojediněle také se supermoderním Windows XP.Některé velikány učitelského sboru již na Purkyňce bohužel nenajdete, za zmínku stojí například paní učitelka, která odmítala zahájit výuku, pokud bylo ve třídě nad 10°C, nebo pomatený senilní stařec, který studenty nechával propadnout z učiva, které zapomněl naučit. Uchazeči o místo v našem prestižním ústavu se však nemusí bát nudy! Škola totiž po nedávném exodu učitelů nabrala nové posily a to zmatenější než kdy dřív!Proti kantýně nic nemám, jen snad to, že v poslední době dost zdražila, ale to se dá pochopit vzhledem ke koronaviru.Atmosféra vás hned po průchodu turniketem do budovy doslova udeří do nosu a to v podobě památeční cedule na počest nejnovějšího ex studenta, který se studium na Purkyňce rozhodl ukončit sebevraždou, jména se na tabuli střídají zhruba jednou ročně, takže pohled na pomníček nikdy neomrzí.
Kvalitní výuka? tak to jsem musel chodit celou dobu na jinou školu
