Přepnout na režim výdeje není žádná sranda, kuchaře ani pokladní bych kvůli penězům vyhodit nedokázala, říká majitelka Fat-free

Jak se poprala Fat-free s pandemií? 

Ještě jsme se nevzpamatovali z první vlny a nastala druhá, tím si však prochází všechny gastro provozovny a nejen ony. Museli jsme najet na výdejové okénko, přičemž se vzdáváme snídaní a soustředíme se jen na obědy. Od půl jedenácté do dvou se nezastavíme. 

Neznamená omezení provozu pouze na obědy s sebou ušetření alespoň části nákladů? 

Kéž by. Rozjet "menu s sebou" není žádná legrace. Museli jsme zadat požadavek na vytvoření objednávkoveho systému a ladili jsme za pochodu. S tím se pojí další náklady, například pořízení tavičky menu boxů, kvanta obalových materiálů. Investice za desítky tisíc. 

A to nemluvím o rozvážce, do které jsme raději nešli. Zajistit ji jen z hlediska logistiky je náročné, využít rozvozové firmy pro nás nepřichází v úvahu. Berou si i 30% z ceny jídla, což je téměř celý náš výdělek. Jsme proto nesmírně vděční za naše zákazníky, bez nich bychom už nebyli.

Takže přes obědy máte před okýnkem frontu a pak zavíráte?

Přesně tomu se právě snažíme vyvarovat. Bereme situaci vážně a přistupujeme k ní zodpovědně. Zákazníci proto objednávají přes formulář na našem webu. Ten je nastaven tak, že si zákazník může objednat nejpozději dvacet minut před vyzvednutím. Jde o přesně vyměřený čas tak akorát na přípravu a zatavení menu boxů.

Na jeden čas si po pěti minutách může objednat pouze jeden zákazník. Zastavujeme si sice tím prodej, ale děláme to cíleně, aby se zákazníci neshlukovali před restaurací a zamezili jsme tím přenosu viru.

Pokryjete tím alespoň náklady provozu?

Víte, já jsem původem zdravotník, takže se řídím heslem: pokud nejde o život, jde o ho*no. Každý to máme nastavené jinak, jeden se v té samé životní situaci hroutí, druhý se snaží bojovat.

Náklady pokrýváme. Ale už ne půjčku, co mám na prostory a vybavení. Už při první vlně jsem si musela vzít milionový úvěr, který padl. No, a pak slyšíte vyjádření vyjádření hlavy státu, že ti neschopní skončí, a je vám smutno. Já si přitom jako nějaký lůzr nepřipadám. Kdyby nám však nejel výdej přes okno, tak už to neufinancuji. Děláme, co můžeme.

Co podpora státu?

Využíváme program Antivirus, ale na program Covid nájemné už nedosáhnu. Prostor je můj a splácím ho, což mě přijde na více než sto tisíc korun měsíčně. Dotace jsou zvláštně nastavené. Například za prosinec je to veliký průšvih a to jen kvůli tomu, že jsme v době, kdy vláda rozvolňovala, otevřeli. Kvůli tomu nemáme nárok na dotaci.

Každý den od uzavření koukám na stránky ministerstva průmyslu, až vylítne žádost o dotaci Covid gastro. Tato dotace mi připadá spravedlivá pro ty majite, kteří nepropustili zaměstnance, ba naopak pomohli ze svého a udrželi pracovní místa. Musím říct, že já mám bezvadný personál a hanba by mě fackovala, kdybych třeba vyhodila kuchaře či pokladní - matku samoživotelku, cítila bych se zodpovědná za nabourání jejich rodinných rozpočtů.

Pomohlo vám alespoň možnost vypnutí EET?

Je super, že se na to ptáte. Nebyla jsem nikdy zastánce EET, třeba pro nějaký malinkatý bufet na hřišti a jiné malé provozy pořizovací náklady k evidenci to mohlo úplně odrovnat. Nic jsem ale nevypnula. Elektrickou evidenci tržby stále máme.

Přístupu státu nerozumím. Pořídili jsme si kvůli EET kvalitní internetové připojení, pokladny za bambilióny a teď máme vypnout? Proč? K čemu? Vláda nám říká: „všichni teď běžte vpravo, je to jediná správná cesta." A za čas nám řeknou: „na chvilku teď můžete odbočit vlevo, i když víte, že to není úplně správně a pak zase půjdeme společně vpravo."

Moje podnikání je založení na poctivosti. Co jsem jednou zapnula, nevypnu.