Nepříjemná situace je pro nás z oboru zároveň i příležitostí, říká medička zapojená do koronavirové pomoci

Studentka s ostatními svými spolužáky vytvořila skupinu dobrovolníků, která je podle požadavků zařízení přiřazována tam, kde jsou zrovna potřeba. Čtyřiadvacetiletá studentka tak kombinuje studium medicíny s praxí na pracovišti.

Jak jsi k dobrovolnictví přišla? Někdo tě kontaktoval nebo jsi se nabídla sama?

Ještě před vyhlášením nouzového stavu, v době, kdy už se situace v ČR začala zhoršovat, se nemocnice začaly poptávat po dobrovolnících z řad studentů medicíny. Přihlásila jsem se tehdy na interní oddělení FN USA a také do FN Brno, do odběrových stanů, kde provádí stěry na Covid. Ale asi týden poté, kdy byl vyhlášený nouzový stav, nám přišel poštou tzv. pracovní příkaz. Ten se vztahuje na všechny studenty medicíny ve 4. a 5. ročníku. V podstatě nám nařizuje povinnou pracovní povinnost, pod pokutou 50 tisíc korun, v případě, že ji nebudeme vykonávat. Pro mě se ale nic nezměnilo, jenom činnost, ke které jsem se předtím přihlásila jako dobrovolník, se stala pro mě povinnou.

Proč jsi se tedy rozhodla zapojit ?

Vzhledem k tomu, že jsem si jako svoje budoucí zaměstnání vybrala povolání lékařky, myslím si, že je na místě pomáhat ve zdravotnictví kdykoliv, kdy bude potřeba. Myslím, že můžu takto mluvit i za svoje spolužáky. Řada mediků už někde pomáhala/byla zapsána předtím, než nám nějaký pracovní příkaz vůbec přišel. 

Jak často chodíš vypomáhat?

To je různé, ale v průměru tak 3-4x týdně. I délka směny se liší. Často si beru odpolední směny, protože dopoledne mívám výuku - ta nám zůstala zachována prezenčně, docházíme každý den na kliniky. Odpolední směny bývají od 13 do 20 hod na oddělení, v odběrových stanech od 13 do 17 hod. Ty se nám ale od tohoto týdne ruší. Ve stanech jsou i denní směny, od 7:30 do 17hod. Také míváme denní (6-18h) a noční služby, ty jsou od 19 hod večer do 7 ráno. 

Na jakém oddělení vypomáháš?

Vypomáhám na expektačním oddělení interní kliniky u sv.Anny v brně. Je to oddělení, kam příjmají pacienty, u nichž se ještě neví, zda jsou covid pozitivní nebo negativní . Pak, až dorazí výsledek testu, se pacienti přesunou na oddělení pro covid+ nebo na oddělení pro covid- pacienty. Ještě docházím do odběrových stanů FN Brno, kde provádíme stěry na covid. 

Už jsi koronavirus prodělala? 

Neprodělala, respektive, nevím o tom,  jelikož jsem neměla žádné příznaky.

Nebojíš se tedy, že se při práci nakazíš?

Nákazy se nebojím, nosíme ochranné štíty, pláště, rukavice.. nicméně i tak vím, že nakaženého personálu přibývá, takže  žádná ochrana není asi stoprocentní. Každopádně nákazy jako takové se nebojím, jsem mladý člověk s dobrou imunitou. Větší strach mám spíš z toho, že bych já mohla potom nakazit někoho jiného.

Jak jsi během práce chráněna?

Na oddělení nosíme ochranný jednorázový plášť ,ffp2 respirátor, roušku, dvoje rukavice, čepičku a štít. V odběrových stanech máme stejný “outfit”, nicméně osoba, která provádí stěry, tzv,. “sněhulák” má nejvyšší ochranu - jednorázový oblek, skafandr, který připomíná sněhuláka, trojkový respirátor, dvoje rukavice, návleky a štít. 

Jak probíhá tento den ? 

Jak už jsem zmiňovala, to záleží. Liší se to jednak oddělení od oddělení a také práce na oddělení i v odběrových stanech. Na oddělení míváme směny odpolední (od 13 do 20 h), denní (od 6 do 18h) a noční (od 19 do 7h). Pomáhá nás tam víc, takže je potom na nás, jak si rozepíšeme směny, podstatné je, aby tam vždy byl alespoň jeden pomocník se sestřičkami. Co se odběrových stanů týče, denní směna trvá od 7:30 do 17hod.

Co musíš jako dobrovolník splňovat ?

Všechny ochranné pomůcky dostanu v práci. Náplň práce se také liší. Na oddělení pomáháme sestřičkám. Například desinfikujeme postele, převlékáme povlečení, převážíme pacienty z oddělení na oddělení, občas nás sestřičky pošlou přeměřit tlak, teplotu či zkontrolovat saturaci. 

Co všechno tak tvoje práce obnáší?

V odběrových stanech je více pozic. Sněhulák, tedy ten, který provádí stěry, je sice nejvíce vidět, ale ve skutečnosti tam pracuje celý tým osob, které vyřizují administrativu, asistují sněhulákovi nebo pracují na parkovišti (v drive-in odběrových stanech). Většina dobrovolníků se na těchto pozicích točí, každopádně práci sněhuláka může vykonávat pouze osoba, která pracuje ve zdravotnictví = lékař, zdravotní sestra nebo medik.

 Každý den tedy vidíš, že nemocnice a lékaři hodně vytížení.

Já si myslím, že práce ve zdravotnictví je náročná a vždy náročná byla, a mrzí mě, že až teprve teď se dostává zdravotnickému personálu takovému uznání a pozornosti. Celá situace s covidem tomu samozřejmě ještě přitížila. 

Jak se při této práci cítíš? 

Samotná náplň práce mi nevadí, mám dobrý pocit, že můžu aspoň trochu být nápomocná. Jediné, co je lehce stresující je skloubení této pracovní povinnosti se studiem. Jak jsem již zmiňovala, do školy stále docházíme prezenčně, potom ve volném čase vypomáháme a tím pádem nám zbývá méně času na učení, kterého je hodně. 

Je podle tebe dobrovolníků (i zdravotníků) dostatek?

Neodstatek zdravotního personálů je opět problém, který tu je a byl i předtím, než přišel coronavirus. Dobrovolníků si myslím, že je dostatek, alespoň z naší fakulty (LF MUNI) jelikož pomáhají všichni páťáci a čtvťáci. Kromě toho pomáhají, ačkoliv se na ně pracovní povinnost nevztahuje, i někteří mladší studenti, např. z třetích ročníků. Na expektačním oddělení pomáhá i slečna, která studuje zdravotní střední školu. 

Co si myslíš o “zveličování” koronaviru médii? Nepíše se skoro o ničem jiném.

Určitě není dobré, když se pořád mluví o tom stejném, čímž pádem potom lidem mohou uniknout další důležité informace. Covid je pořád aktuální téma, takže chápu, že se o něm stále a hodně mluví, ale určitě by se neměly zmenšovat, nebo “ututlávat” i jiné problémy.

Dobrovolnictví a studium medicíny jsou časově dost náročné, jak to zvládáš ?

Snažím se mít směny rozepsané tak, aby mi zbyl i dostatek času na to věnovat se škole. Zvládání povinností do školy je samozřejmě náročnější, než za normálních okolností, stále je to ale prioritou. Obvykle svůj volný čas věnuji studiu, ale potom si vynahradím i prostor na to, abych se mohla po učení odreagovat - jdu si zaběhat, ven s přáteli, večer do baru, kina, divadla - to ted samozřejmě v lockdownu neplatí. Nebo jenom ležím v posteli a koukám na Netflix (směje se). Vždy je důležité najít balanc. Což je v téhle době těžší, protože po škole jdeme do “práce” a potom, když nám zbyde volný čas, tak se ho snažíme využít právě na studium. 

Jak tedy aktuálně probíhá vaše výuka ve škole?

Výuka nám zůstala v prezenční formě, takže do školy docházíme každý den - výuka v pátém ročníku probíhá na jednotlivých klinikách. Jsem za toto moc vděčná, nedokážu si představit, že bychom měli online výuku. Výuka v prezenční podobě je opravdu velmi přínosná . Teď jsem absolvovala dvoutýdenní blok cvičení z intenzivního lékařství, který probíhal mj. i v SIMU - simulačním centru. Je to nově vzniklá “cvičná” nemocnice pro mediky. Výuka byla naprosto skvělá. Odnesla jsem si odtamtud nespočetné množství důležitých informací a poznatků, které jsou pro praxi zcela zásadní. 

Co tím pádem považuješ ve výuce za pozitivní, i když je takto zkomplikovaná?

Ano, jsem opravdu vděčná, že výuka stále aktivně probíhá. Některé znalosti se nedají jenom “nabiflovat”, to se potom hrozně lehce zapomíná. Když máme praktickou výuku, vše se učí a chápe mnohem lépe. Ve vyšších ročnících (4.-6.ročník) probíhá výuka v nemocnicích na jednotlivých klinikách, tím pádem by distanční výuka nebyla smysluplná.  I přes nynější situaci je pořád nejdůležitější to, aby z nás jednou byli dobří lékaři. Kdybychom měli výuku jenom online, nebo žádnou, myslím si, že by to mělo velice špatný dopad na kvalitu zdravotnictví do budoucna.