Českým lesníkům letos výrazně pomohlo počasí. Díky němu se vzpamatují z kůrovcové kalamity, ta totiž zasáhla ve velkém především smrkové lesy. Díky vlhkosti a vydatnému dešti i nižším teplotám přes léto se na horách vylíhly pouze dvě generace nebezpečného brouka. V minulosti se v nižších oblastech stihly rozmnožit i čtyřikrát. Díky tomu se podařilo také částečně obnovit lesy na holinách.
„Počasí pomohlo zmírnit průběh gradace, ale určitě nepovede k úplnému zastavení kůrovce. Teď už ale lesníci vědí, na co se soustředit," uvedl Radek Pokorný z Ústavu pěstění a zakládání lesů LDF MENDELU.
Lesníci situaci sledují za pomoci dronů a letadel. Nyní kácí napadené stromy ze dřívějška. Na jaře pak budou odborníci zjišťovat, kolik kůrovce přežilo. Odvozem nakácených lapáků pak doufají, že zlikvidují i zbytky kůrovce, který v nich přezimoval.
Aktuálně kalamita postihla především Českomoravskou vrchovinu, jinak se výskyt kůrovce průběžně liší. Lesníci proto soustředí těžbu dřeva právě na napadené oblasti. Suchý les je sice možné nechat zatím stát, za tři až pět let se ale začne rozpadat.
Zalesňovací práce komplikuje koronavirus i nedostatek dělníků. „Začátek jara byl sice suchý, ale pak se díky dešťům hodně nového lesa naštěstí ujalo. To byla klika. Naděje umírá poslední a obnova se musí podařit. Příroda letos pomohla, bude dokonce semenný rok. Nejhorší je nechat volnou plochu," uvedl Pokorný, podle kterého je velkým problémem obnovy zvěř, která mladé stromky okusuje. Lesníci její stavy proto musí regulovat.
„Nepochopitelné pro mě je, že se Lesy ČR zbavily péče o zvěř a výkonu myslivosti nejen pronájmem honiteb, ale i obor. Jako hospodář bych péči o majetek z ruky nepouštěl. Až se velké holiny obnoví a bude na nich za pár let mlazina, zvěř už v ní nikdo neuvidí a regulovat její stavy pak bude velmi obtížné," uvedl Pokorný.
Problémy dělá je aktuálně výsadba na holinách. Zejména na těch velkých lesníci nemohou sázet cílovou stinnou dřevinu. Podle Pokorného se dá sázet i smrk, který má i pionýrskou strategii růstu, ale i když vydrží, je pak potřeba jej podsadit stejně jako jiné přípravné dřeviny. „Předpokládám ale, že minimálně tím, že smrk odchází, budou lesy druhově bohatší. Smrk byl na 50 procentech lesních ploch, udržíme jej tak na 35 procentech," říká Pokorný.
Lesy budou v budoucnu druhově bohatší, už jen proto, že se mění klima. „Vhodné růstové a produkční podmínky ve střední Evropě budou pro jilm vaz, řadu dubů, například letní, zimní, pýřitý, cer, uherský, červený, pro třešeň ptačí, kaštanovník setý, trnovník akát, z jehličnanů pro borovici černou. Mezi naše další domácí dřeviny suchu odolné patří jeřáby břek a oskeruše, nebo javory babyka a mléč. Buk lesní mezi ně spotřebou vody nepatří, jak se možná lesníci domnívají. Jeho vhodné růstové podmínky se budou nacházet až ve středních polohách," dodal Pokorný, podle kterého je důležité, aby i v nižších polohách nějaké stromy vůbec rostly, i když nebudou původní
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
