Jako připomínka jednoho z nejtemnějších období židovských dějin bude sloužit Dokumentační centrum holocaustu na Moravě. Zároveň bude informovat o přítomnosti Židů v oblasti. Kromě muzejní části nabídne také dětské vzdělávací centrum nebo kavárnu s vyhlídkou.
Dokumentační centrum holocaustu na Moravě, které by se mělo postavit v centru Brna v nejbližších letech, chce nejen připomenout těžké období, ale také důkladně zmapovat pestrou historii přítomnosti židovských komunit u nás. „Je to příležitost, jak obnovit židovskou přítomnost v Brně i na Moravě způsobem, který odpovídá jejímu historickému významu. Zároveň jde o možnost připomínat dalším generacím, jak málo stačí, aby se civilizovaná společnost zpronevěřila principům humanity způsobem, jenž se nikdy nesmí opakovat,“ vysvětlil iniciátor projektu Martin Reiner.
Součástí centra bude knihovna s badatelnou, přednáškový a promítací sál s kapacitou až dvě stě lidí, vzdělávací centrum pro děti, galerijní prostor pro dočasné výstavy, kavárna s vyhlídkou a potřebné zázemí. Samotná muzejní část bude zpracovaná moderní formou interaktivní a multižánrové expozice za použití audiovizuálních médií. Bohatě se využijí sbírkové předměty. U objektu bude také podzemní parkoviště s kapacitou sto parkovacích míst.
Budova bude stát v samém srdci židovského Brna. Pozemek se nachází naproti Hotelu Grand u autobusového nádraží. Dokumentační centrum se bude tyčit jen pár stovek metrů od jediné stávající brněnské synagogy na Skořepce a od místa, kde stávala Velká synagoga. Stejně daleko je i místo první synagogy na místě dnešního kostela sv. Maří Magdaleny. „Město se zavazuje poskytnout část pozemku při ulici Benešova, a to bezúplatně na dobu deseti let po předložení projektové dokumentace. V případě, že bude záměr v této době realizován, se doba vlastnictví prodlouží na dalších 99 let,“ uvedla brněnská primátorka Markéta Vaňková.
Příští rok na jaře se koná mezinárodní konference, na které se sejdou odborníci na holocaust a historickou přítomnost Židů na Moravě. Společně mají otevřít debatu o tom, jak přesně by muzeum mělo vypadat. „Smyslem projektu je také zbudovat reprezentativní budovu, jejímž autorem bude některý z předních světových architektů. Ambiciózní ideou projektu je tedy spojení společensky závažného obsahu s mimořádnou, nevšední formou,“ popsal náměstek brněnské primátorky Robert Kerndl.
O rok později se pak bude pořádat architektonická soutěž. Představitelé projektu na ni chtějí pozvat několik významných architektů. Budou mezi nimi nizozemští MVRDV, autor jeruzalémského památníku Jad Vašem Moše Safdie, japonská držitelka Pritzkerovy ceny z roku 2010 Sejima Kazuyo nebo Švýcar Peter Zumthor. „Neznamená to, že bychom chtěli kopírovat hity současné světové architektury. Rozhodně bych si ale přál, aby v Brně vznikla nápadná a nápaditá budova, která v kontextu současného stavebního umění obstojí,“ řekl Reiner.
Před pár měsíci vznikl také nadační fond, který má za úkol získat finanční prostředky na realizaci stavby. Odhadované náklady se pohybují okolo sedmi set milionů. Nadační fond, jehož členy jsou například senátor Mikuláš Bek a diplomat Petr Kolář, bude peníze shánět u vlády, ze zdrojů Evropské unie a od převážně zahraničních nadací a fondů nebo privátních donátorů. Projekt má příznivce ale i v Česku. „Výstavbu centra podporujeme. Budeme rádi, když projekt osloví co nejširší veřejnost. Pokud tam budou i programy pro základní a střední školy, bude to jen dobře,“ vyjádřil se předseda Židovské obce Brno Jáchym Kanarek.
Židovská přítomnost na Moravě se datuje už od poloviny 13. století. V oblasti vytvořili prosperující společnost, jejíž rozvoj významně poznamenalo vyhnání Židů z královských měst roku 1454. Vrátit se mohli až téměř po čtyř stech letech. V roce 1890 žilo na Moravě přes 45 tisíc Židů. Jejich kultura se začala rozvíjet a v lokalitě se objevila první novodobá synagoga. Nacisti ji vypálili pouhé dva dny po okupaci v březnu 1939 a samotní brněnští Židé pak museli odklízet její trosky.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
