Pětina obcí neudržuje individuální vyhrazené parkovací stání pro postižené, ani tam v zimě neodklízí sníh. Desetina obcí tuto povinnost ukládá uživatelům vyhrazeného parkovacího místa, což může být vzhledem k jejich zdravotnímu stavu nesplnitelný požadavek. Vyplynulo to z výzkumu ombudsmana.
Ombudsman zmapoval postup obcí při povolování a zřizování vyhrazených parkovacích míst, dotazoval se 474 obcí a měst. Čtvrtina obcí projevuje vstřícnost vůči žadatelům o individuální vyhrazené parkování pro osoby se zdravotním postižením a snaží se jim ulehčit získání povolení a zřízení parkovacího místa. Ostatní obce mají podle ombudsmana naopak různě vysoké, zatěžující a neopodstatněné požadavky.
Zřízení vyhrazeného parkovacího místa potřebuje povolení silničního správního úřadu a souhlas vlastníka místní komunikace - obce. Není na něj právní nárok, ale obec se musí při jeho povolování řídit nejen zákony o pozemních komunikacích a o silničním provozu, ale také antidiskriminačním zákonem. Ten obci ukládá povinnost přijímat vůči osobám s postižením přiměřená opatření ke zmírnění a odstraňování překážek. Obce tak mají nepřímo povinnost zřizovat vyhrazená parkování, pokud to pro ně neznamená nepřiměřené komplikace.
Z výzkumu vyplynulo, že většina obcí považuje za oprávněné žadatele jen lidi s průkazem ZTP a ZTP/P a 28 procent obcí vydává povolení na dobu platnosti průkazu. Jednou obec uvedla, že žadatel musí být držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P s trváním na dobu neurčitou. Devět procent obcí posuzuje žádosti jakéhokoli žadatele se zdravotním postižením z hlediska jeho potřeb a přínosu vyhrazeného parkování. Hned 64 procent obcí vyžaduje trvalý pobyt v nemovitosti, u které se žádá o vyhrazené parkoviště.
Čtyřiačtyřicet procent obcí chce, aby žadatel byl vlastníkem vozidla pro stání. Někdy obec požaduje fotografii místa, kde má být vyhrazené parkování zřízeno, jinde chtějí čestné prohlášení o pravidelném parkování. Dvě pětiny obcí chtějí k žádosti doložit projektovou dokumentaci či nákres vyhrazeného stání. Pokud obec požaduje odborně zpracovanou dokumentaci, v polovině případů mohou žadatelé využít bezplatné vypracování například příspěvkovou organizací obce. Na 14 obcí uvedlo, že si žadatel musí odborné zpracování zajistit na své náklady.
Celkem 46 procent obcí chce, aby uživatel sám objednal a zajistil instalaci dopravního značení. Více než polovina obcí požaduje, aby náklady v plné nebo částečné výši hradil uživatel. Spoluúčast se pohybuje od 500 Kč po částku 4500 Kč bez DPH.
„Pětina obcí neprovádí údržbu individuálního vyhrazeného parkoviště, ani odklízení sněhu v zimním období. Deset procent obcí tuto povinnost dokonce přímo ukládá uživatelům, což může být vzhledem k jejich zdravotnímu stavu nesplnitelný nebo velmi zatěžující požadavek," uvedla mluvčí Kanceláře veřejného ochránce práv Iva Hrazdílková.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
