Ptákům na jaře hlad nehrozí, přehnaným krmením jim můžete i uškodit

Celkový úbytek holubů nehrozí, jejich menší koncentrace ve městech může pomoci památkám

V německých médiích se objevila zpráva, že kvůli vylidněným ulicím trpí holubi ve městech hlady. V Česku to ale podle ornitologů nehrozí, holubi totiž městské prostředí používají jako hnízdiště a za potravou nemají problém doletět i několik kilometrů. Města navíc i za normálních okolností vydávají zákazy krmení holubů, holubi ve větších množstvích jsou totiž ve městech nežádoucí. 

„Nemyslím si, že by se méně potravy ve městech mělo výrazně projevit na celkovém množství holubí populace. Co ale považuji za pozitivní je, že může dojít k úbytku koncentrace holubů v místech, kde je dříve lidí krmili a bývalo jich tam velké množství,” vysvětluje Zdeněk Vermouzek, ředitel kanceláře České společnosti ornitologické. Menší koncentrace holubů na některých místech tak podle něj z ochranářského pohledu problém vůbec není, naopak jejich přesun může prospět stavu památek a čistotě veřejného prostoru.

Přehnaným krmením můžeme ptákům uškodit, krmítka by se měla doplňovat jen střídmě

Ani ostatní ptáci s přicházejícím jarem hlady netrpí. Přehnané krmení divokých ptáků odborníci nedoporučují ani v zimě, ptáci by se totiž neměli stát na potravě z krmítek závislými. „Čím je tepleji, tím méně bychom měli krmit. Do krmítek by se mělo sypat pouze občas, vůbec nevadí, když ho necháme několik dní prázdné,” říká Vermouzek. Pro ptáky je přikrmování zásadní spíše v období velkých mrazů, které ale letos vůbec nebyly. V letním období pak může příliš časté krmení přímo škodit, protože se krmítka mohou stát centrem přenosu některých pro ptáky nebezpečných chorob. 

Krmítka jsou tak spíš nástrojem pro lidi, kteří se chtějí potěšit pohledem na ptáky blízko obydlí. V Česku se milovníci a pozorovatelé ptáků sdružují například na facebooku, kde mají skupinu Birding CZ, která má přes třináct tisíc členů. Lidé tu sdílejí fotografie či zážitky z pozorování právě od krmítek. „U krmítka je teď větší provoz než v zimě. Přes malé sýkorky, zvonky až po párek holubů. Někdy jim dávám čistou vodu i nekolikrat denne, chodi pít ptaci i veverky,” popisuje členka skupiny Hanka. 

Pokud najdete ptáka v nesnázích, obraťte se na záchrannou stanici

Ptákům v těchto dnech nehrozí hlad, přesto však můžete narazit na zvíře v nesnázích. Poraněné nebo uvízlé ptáky, mláďata vypadlá z hnízda či jiné nebezpečné situace je v Brně možné hlásit záchranné stanici Ptačí centrum, kde nálezcům mohou odborně poradit a poskytnout nalezeným ptákům a drobným savcům pomoc. Provoz stanice je financován především z darů jednotlivců, kromě finančního či materiálního příspěvku je možné například adoptovat konkrétní zvíře na dálku. Některá zvířata totiž po ochočení už není možné do volné přírody vypustit, a tak žijí na stanici dlouhodobě.

„Pro dálkovou adopci teď máme v nabídce třeba tříletého lišáka Ríšu, čápa Rosťu s dlouhodobě defektním křídlem či mláďata veverek. Z těch co budeme do budoucna pouštět do volné přírody tu máme třeba racka Johnnyho, holuba hřivnáče Káju a také Vlastičku, prasátko divoké. Celkem se tu staráme o 270 zvířat," popisuje vedoucí stanice Zdeněk Machař. Náklady na adopci jednoho zvířete vyjdou zhruba na deset tisíc korun za rok.