Pokud chce Česko v budoucnu stabilní a odolné lesy, musí být nejen druhově a výškově rozrůzněné, ale zároveň musí vlastníci lesů dostávat od státu mnohem více peněz než dosud. V rozhovoru to řekl lesnický odborník Aleš Erber. Stát má podle něj lesníkům platit za to, že udržují mimoprodukční funkce lesa výhodné pro společnost a nemají tak velký výnos z těžby jako dosud. Podle Erbera společnost i lesníci procházejí evolucí, dnes možná i revolucí, a dynamicky se mění chápání lesa i péče o něj.
„Pro stát bude klíčové nalézt rovnováhu v trojúhelníku lesník - průmysl - společnost a vyvažovat funkce lesa ve prospěch všech tří stran," uvedl Erber. Podle něj je 1,5 miliardy korun za letošní rok pro majitele lesů jako kompenzace velmi málo, mělo by jít o osm až deset miliard s ohledem na velikost rozpočtu ministerstva zemědělství a rozlohu lesů vůči polím.
Projednávaná novela lesnického zákona by měla být jen tím nejnutnějším a základním startem obnovy lesů po rozsáhlé kalamitě způsobené dlouhodobým suchem a přemnoženým kůrovcem. Z krajiny zmizely tisíce hektarů nejen smrků, ale i borovic. Problémy začínají mít buky i duby.
Klíčovým bodem navrhované novelizace je možnost kompenzovat vlastníkům lesů ztráty z prodeje dříví při mimořádných událostech a prodloužení lhůty na zalesnění holiny ze dvou na pět let. „Budoucí les by se měl skládat z více druhů dřevin včetně smrku, pokud poroste ve stínu starších stromů. Stálé sázení smrku na rozpálené holiny je cesta do pekel," řekl Erber.
„Ještě důležitější než druhová je výšková rozrůzněnost. Stromy v různých výškových patrech si nekonkurují. Díky tomu mají větší prostor pro korunu a jsou odolnější. Takový les zajišťuje lepší fungování ekosystému, lépe zachytává vodu a i když se v něm těží, je na pohled stálý. Navíc když po silném větru spadne nejvyšší část, nevznikne holina a les v nižším patře může růst nahoru. To znamená, že se nemusí sázet, což je ekonomicky výhodné," uvedl Erber.
Zřejmě důležitější normou pro obnovu lesů bude novela mysliveckého zákona. Snahou lesníků je snížit stavy spárkaté zvěře. „Jednoznačně jde po kůrovci o největší problém. Roční škody za poškození lesů, ztráta za znehodnocení stromů a zbytečné náklady na ochranu lesa proti zvěři odhaduji na základě mých výpočtů na pět až sedm miliard. Jaké škody působí zvěř na polích, je otázkou. Ministerstvo zemědělství obdobnými ekonomickými analýzami nedisponuje," uvedl Erber.
Podle něj si myslivci uvědomují neúměrné škody na lesích a jsou opatřením nakloněni. Rychlému snížení by pomohla lepší evidence ulovené zvěře, prodloužení doby lovu a zavedení dočasného zástřelného. „A zatím zákaz střílení šelem," řekl Erber. Podle něj je regulace zvěře výrazně efektivnější a levnější řešení než investice do oplocení chránícího novou výsadbu.
Ve vybraných částech republiky, kde je to ještě možné, by podle Erbera měl pokračovat efektivní boj s kůrovcem, a tam, kde už lesy zpustošil, by mělo mít ministerstvo odvahu říct, že se nemusí kácet a lesníci dostanou potřebné kompenzace, aby přežili a mohli les obnovovat. „Samozřejmě pro vznik nového lesa je lepší mrtvý les než holina," poznamenal Erber.
Pomáhat by podle něj měly i kraje. Dobrým příkladem je Kraj Vysočina a Pardubický kraj. Dotační tituly nemají pouze Jihomoravský a Jihočeský, který se podle něj navíc vyčerpává nesmyslnou kampaní proti ekologickým aktivistům, místo aby pomohl lesníkům.
