Město pro lidi v nouzi vyčlenilo 20 bytů. O navýšení počtu přišlo na zastupitelstvo žádat více než 100 občanů, podle nich dvacítka bytů pro stovky lidí bez domova nestačí. Peníze ze dvou výzev od Ministerstva práce a sociálních věcí mohly vystačit na 80 bytů, zastupitelé však v souvislosti s 50 dříve vyčleněnými byty většinově odhlasovali městskou radou navržených dvacet.
Pro lidi bez domova bude vyčleněna dvacítka bytů, dnes o tom rozhodli zastupitelé. Město už v červnu schválilo 50 bytů pro lidi v nouzi. Z ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) bude ze dvou výzev čerpat peníze na práci sociálních pracovníků, kteří budou s nájemníky těchto bytů řešit jejich problémy.
Zastupitelé nejprve hlasovali o variantě, která měla rodinám v nouzi poskytnout 40 bytů, tato varianta ale měla jen podporu Pirátů a části KDU-ČSL.
Schválena byla až druhá varianta se 20 byty, která získala podporu 36 zastupitelů, zdrželo se 13 opozičních zastupitelů z hnutí ANO. Hnutí podporovalo i předešlé projekty Rapid-rehousing a Housing First. Podle bývalého primátora Petra Vokřála (ANO) ani jedna z projednávaných nových variant neřeší situaci v Brně a 20 nebo 40 bytů pro stovky rodin v bytové nouzi nestačí.
„Dát ročně 20 bytů je málo. Pokud počet zdvojnásobíte, stále to bude málo, ani jedna z variant bezdomovectví v Brně ve skutečnosti opravdu nevyřeší," prohlásil Vokřál (ANO).
Rodiny s dětmi a seniory chce projektem zvýhodňovat první náměstek primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL). V Brně je téměř 1000 seniorů samoživitelů, kteří celý důchod i s příspěvkem na bydlení utratí za nájem. S Hladíkem souhlasí i náměstek Tomáš Koláčný. Ten chce byty rozdělovat především skupinám v závažné bytové nouzi - těhotným ženám, samoživotelkám, rodinám s dětmi, obětem domácího násilí a lidem starajícím se o seniory ve vysokém věku. Koláčný zároveň navrhl i zvýšit počet bytů na 40, s podporou se však nesetkal.
O více bytů přišla žádat i stovka občanů s transparenty, mezi kterými byli krom aktivistů také sociologové, bývalí zastupitelé i zakladatelé projektu.
Vystoupil například bývalý zastupitel a zakladatel programu Martin Freund (Žít Brno) a Petr Kupka, kterým se krom malého počtu bytů nelíbí kriteria k přerozdělování bytů. Ta byla nastavena tak, že projekt nemá s programem Housing First, kde se nejprve řeší bydlení a až poté život klienta, nic společného. Malý počet bytů ve spojení s přísnými kritérii zaviní to, že se k bydlení nedostanou ti nejpotřebnější.
S Freundem nesouhlasí náměstek Robert Kerndl. Ten tvrdí, že se minulá koalice nebyla schopná domluvit se starosty a celý projekt Housing First byl navržen špatně. Kerndl uvedl, že se městu u výzvy 108 nepodařilo s ministerstvem vyjednat zmírnění podmínky, aby 70 procent vyčleněných bytů bylo mimo vyloučené lokality. Městské části jako Brno-střed a Brno-sever mají prázdné byty, ale velká část je právě v lokalitách obývaných zejména chudými či nepřizpůsobivými lidmi.
Zároveň město vyjednalo změnu ohledně lidí, kterým Brno byty poskytne. Nesouhlasí totiž s vyčleněním bytů pro lidi s kriminální minulostí, závislostmi, nenespolupracující se sociálními pracovníky nebo takovým lidem, kteří kvůli problémům skončili v azylových domech.
Právě to však mělo podle minulé koalice pomoci s ukončováním bezdomovectví. "Současná koalice změnila podmínky tak, že se byty stávají nedostupné právě pro ty nejpotřebnější skupiny, pro které byl program nastaven. Je to stejně logické, jako by vám lékař řekl, že vás začne léčit, teprve až se sami uzdravíte, protože léčba vaší závažné nemoci je složitá a výsledek není stroprocentně jistý." uvedla ve své řeči předsedkyně hnutí Žít Brno Barbora Antonová, podle níž není dobré podmiňovat přidělení bytu zaměstnáním nebo upozorňovat na závislosti.
Žít Brno v minulém volebním období jako součást koalice vedené hnutím ANO projekty k ukončování bezdomovectví zavedlo. Po volbách ale Žít Brno ze zastupitelstva vypadlo a ANO skončilo v opozici. Radnici vede koalice v čele s ODS.
