Brno si společně s celou republikou dnes připomíná 51 let od okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Srpnové události let 1968 a 1969 si vyžádaly nemalé oběti na životech. Tváří v tvář smrti stál i brněnský voják Otakar Pospíšil. Od popravy ho dělily pouhé hodiny. Důvod? Jako voják se nedokázal smířit s okupací, vydal se k ruským jednotkám a mezi vojáky i velení začal rozdávat svůj písemný nesouhlas s okupací. Za to si vyslechl trest zastřelením. Naštěstí se tak nestalo.
Pro Otakara Pospíšila, příslušníka 24. vrtulníkového pluku, to měl být běžný sprnový den. Už při ranní cestě k jednotce si však všiml ruských tanků hlídajících křižovatky. Mrazivou zprávu o okupaci tehdejšími spojenci si vyslechl až na základně. A společně s kolegy začali jednat.
Rozhodli se v ruštině sepsat písemný nesouhlas s okupací. „Zásadně nesouhlasíme se vstupem cizích vojsk na naše území," odpověděl dnes při pietě na otázku, co stálo v onom osudném dokumentu, Otakar Pospíšil.
„Na rozkaz prezidenta jako velitele vojsk jsme se nemohli bránit. A to je pro vojáka hrozné. Tohle byl v tu chvíli jediný způsob, jak proti okupaci bojovat," dodal pamětník.
Pospíšil tak začal obcházet ruské vojáky s prohlášením napsaným v azbuce. „V jednu chvíli jsem ucítil tlak na zádech. Stáli za mnou dva muži v neoznačených uniformách, agenti NKVD. Byl jsem zatčen a dovedli mě do pracovny generála Ivaněnko, sovětského vojenského velitele pro Brno," popsal Pospíšil.
Agenti poté předali Ivaněnkovi Pospíšilovo prohlášení. „Když si ho přečetl, tak se úplně nepříčetně rozčílil a říká: okamžitě zastřelit! Zastřelit za čtyři hodiny," dodal Pospíšil.
Během čekání na popravu brněnský voják hlasitě protestoval. Informace o rozsudku se mezitím dostala až na velitelství Pospíšilova pluku, který po několika intervencích dokázal rozsudek zvrátit.
Výročí okupace v roce 1968 i obětí událostí ze srpna roku 1969, kdy byly v Brně při demonstracích proti okupantům zastřeleni dva mladí lidé příslušníky lidových milic či státní bezpečnosti, si dnes v Brně připomněli představitelé města, kraje a desítky občanů.
Vrahy Stanislava Valechracha a Danuše Muzikářové - dvou mladých lidí, které zasáhla kulka při rozhánění shromáždění, se nikdy nepodařilo vypátrat. Tehdejší režim totiž zastavil veškerá vyšetřování a zbavil se důkazů. Rodiny zastřelených dokonce nesměly ani vyvěsit parte svýych zemřelých dětí.
Foto Varvara Šatunova
