Soukromý zemědělec a vystudovaný botanik, zoolog a ekolog Martin Smetana vrací život do rozlehlých polí v okolí Blatničky na Hodonínsku. Usadil se v ní v roce 2010, začal chovat drůbež a postupně nakupovat pozemky, na kterých chtěl pěstovat staré odrůdy hrušní. Kromě pozemků scelených pozemkovými úpravami v roce 2015 má i několik pruhů v lánech, kde začal pod sázené stromy vysévat bělokarpatské luční kvítí a sázet další ovocné stromy. Život se na jeho pozemcích objevil velmi rychle.
„Když jsem občas přes Blatničku jezdíval jako student z Trenčína do Brna, všiml jsem si, jak jsou tu obrovské lány, žádné louky, remízky, lesíky. Dívám se na krajinu tak, že je to místo pro život, ne výrobní prostředek," vysvětluje důvod veškerých svých zásahů do polí Smetana.
Před kolektivizací v 50. letech minulého století byla krajina v okolí Blatničky pestrá díky velkému množství drobných majitelů půdy, kteří na ní hospodařili. Dnes zemědělský podnik střídá na pozemcích, které sousedí s jeho, dvě tři plodiny.
„V roce 2012 se naskytla možnost koupit pozemky na Zálučí u Blatničky a poté je sloučit díky pozemkovým úpravám. Řada lidí mi nabízela ještě pozemky po úpravách nejen v Zálučí, tak jsem je koupil, i když už nešly scelit. Když se vyskytne zajímavá nabídka i dnes, pozemek koupím," řekl Smetana. Některé se snaží i směnit, aby je měl blíž, nebo aby zapadaly do jeho záměrů.
Na jeho pozemcích postupně vzniká sbírka starých odrůd hrušní. „Chci vypěstovat dlouhověké stromy, které vydrží i více než 200 let," řekl Smetana. Mezi hrušně seje semena bělokarpatských bylin, aby vznikly druhově bohaté louky. A i když je ještě vidět, že mezi trávou rostou byliny vnímané jako plevel, například pcháč, postupně vyseté byliny plevele vytlačují. Založil i rakytníkový sad, sází třešně, kdouloně, jabloně.
Do míst, kde dřív byly nedozírné lány prakticky bez života, se vrací hmyz, ptáci, drobní i větší savci. Na druhou stranu jeho záměry dávají ekonomický smysl. „Plody lze prodávat, v budoucnu bych chtěl pást ovce a kozy, a co se nespase, lze prodat jako seno, o které je zájem," řekl Smetana.
Zvířata se na dřívějších polích objevila díky tomu, že místo jedné rostliny jich je na místě mnohem víc a díky tomu, že Smetana nepoužívá herbicidy. „Lze pozorovat nárůst druhů i jedinců. Na jaře tu byly desítky skřivanů, roste počet čejky chocholaté, objevil se tu čáp bílý i černý, létá tu více káňat, viděl jsem i motáka a někdy tu krouží orel královský. Také se tu objevil ťuhýk, velmi dobrý lovec hrabošů, který si kořist napichuje na vyvýšená místa," řekl Smetana.
Projekt krajinné obnovy přihlásil do soutěže Adapterra Awards. Podle svých slov nechce ani tak vyhrát, ale inspirovat další. Říká, že má jak kladné ohlasy ve vesnici, tak se mu ozývají i spolužáci, kteří vlastní pozemky. Díky jeho práci se do krajiny vrací biodiverzita a dokáže lépe čelit dopadům klimatických změn.
I když sucho a škůdci trápí i jeho. V posledních letech mu část mladých stromků uschla a díry po hraboších jsou i na jeho pozemcích. „Sežerou toho dost, ale v přírodě nic není jen negativní. V dírách si mohou udělat na jaře hnízda čmeláci, na výběr jich mají dost," poznamenal Smetana.
