Jihomoravští zemědělci vnímají plošné hubení hrabošů, jehož povolení vzbudilo tento týden silnou kontroverzi, jako poslední možné řešení kalamitního přemnožení, jaké mnozí ve své mnohaleté zkušenosti nepamatují. Letošní úrodu obilí a řepky už jed nezachrání, ale může ochránit kukuřice, řepu, slunečnice a zmírnit dopady na ovocné sady. Zároveň chtějí ochránit výsev ozimých plodin.
Zemědělci upozorňují, že až nebudou mít hraboši na polích co žrát, přesunou se do zahrad a domů. Patří mezi přenašeče a rezervoáry vážných onemocnění jako například leptospiróza, vyplývá z jejich odpovědí pro ČTK. Mírní také obavy, že hrozí plošné umírání ptáků a zvířat.
Sady Starý Lískovec, které na okraji Brna pěstují jabloně, vyzývají odpůrce plošného hubení, ať se přijdou do sadu podívat. „Zkuste se na pár chvil vžít do kůže zemědělců. Když vám dá obilnina z ničeho nic výnos na úrovni 15 až 20 procent, když vám před očima usychá svěží meziřadí stromků, když vidíte, že stromky, kolem kterých tancujete pět let, nemají šanci přežít do další sezony, možná změníte názor," uvedli zástupci na facebooku.
Hrabošů je tolik, že žerou téměř vše, co jim přijde do cesty. „Na jaře zničili větrolamy a pak se postupně stěhovali na pole a do sadů. Samozřejmě se problém, jak je v Česku běžné, hasí pozdě, podobně jako s kůrovcem, až když jsou jasně vidět projevy. Časnější zásah by byl účinnější. Aktivně jsme požadovali změnu v možnosti hubení hlodavců, protože dosavadní možnosti byly proti množství hrabošů bezzubé," řekl předseda Pomony Těšetice ze Znojemska Ivo Pokorný. Zmínil, že jindy přísný Státní zdravotní ústav neměl proti plošnému hubení námitky, když viděl situaci přímo na polích.
Předseda Agrospolu Knínice u Boskovic Ladislav Menšík uvedl, že jeho podnik není tak postižen jako kolegové na Prostějovsku. „Říkali, že mají i 38 děr na metr čtvereční. To už si ani nedovedu představit. Snažíme se ročně 60 procent polí zorat, což hraboše zčásti zlikviduje, ale na Hané některá pole neorají léta," poznamenal Menšík. Kdy a kde bude pole ošetřovat, se rozhodne po žních. „Něco asi bude potřeba. Hlavně to, co má přezimovat, a taky vojtěšky, abychom měli čím krmit. Ale myslím, že každý bude hodně rozmýšlet, než si troufne vyjet. A každému, kdo křičí, že se to nemá dělat, rád osobně ukážu, jak to na polích vypadá," řekl Menšík.
V Těšeticích plánují roznášet do sadů jed ručně. „Na pole vyjedeme patrně tam, kde budeme mít ozimy. Bude potřeba ošetřit i okolní pole, aby to mělo smysl," řekl Pokorný. Jeho podnik koupil přípravek za milion korun a není si jist, zda postačí. Menšík odhaduje cenu za ošetření hektaru s prací traktoristy a techniků na téměř 3000 korun.
Zemědělci také mírní obavy o velké úhyny ptáků a zvířat. „Ne všichni mrtví hraboši budou ležet na povrchu. A pták mrtvého hraboše nevezme, to spíš liška či jezevec, ale ani v takovém případě nemusí podle mě uhynout, protože látka v těle hraboše se rychle rozkládá," řekl Menšík. Pokorný také zmínil, že granule na polích nikoho jiného než hraboše lákat nebudou.
