Na ulici Rooseveltově se minulý měsíc pokácelo pět stromů. V dalších ulicích jsou pak stromy určené ke kácení zatím označeny cedulemi. Důvodem ke kácení však není výstavba nových parkovacích míst ale sucho. Stromy také trpí kvůli omezeným prostorům ve městě.
O stromy v centru města se stará Veřejná zeleň města Brna. Veškeré stromy tak podléhají pravidelné kontrole. „Minimálně jednou za rok se provádí cílená kontrola za účelem zjištění aktuálního stavu a v případě potřeby návrhu potřebného pěstebního opatření,“ řekla správce uličního stromořadí v městské části Brno-střed Alexandra Koutná.
Kromě pravidelných kontrol se provádí ještě kontroly namátkové, například během probíhajících stavebních prací, či z důvodu sledování vývoje stavu stromu, pokud byl při pravidelné kontrole zjištěn zhoršený stav.
V květnu letošního roku bylo při pravidelné kontrole na ulici Rooseveltově nalezeno pět suchých stromů. Ty se pokácely poslední červencový víkend. „Stromy byly před kácením označeny cedulemi s informací o kácení a výzvou, aby zde neparkovala auta. Z důvodu menšího provozu je kácení na ulicích s větším provozem prováděno právě o víkendech,“ dodala Koutná. Káceny jsou tak v naprosté většině suché stromy, jejich ponechání na místě není jen estetickým problémem, ale časem začnou představovat riziko z pohledu bezpečnosti.
Kde to neznemožňuje poloha inženýrských sítí, je počítáno s obnovou v podobě nové výsadby. Výsadbu nových stromů plánuje Veřejná zeleň města Brna na podzim letošního roku nebo v předjaří 2020, po vyfrézování pařezů. O tom, jaké druhy se na Rooseveltově ulici vysadí se ještě jedná.
V současnosti jsou zde zastoupeny dva druhy javorů, javor klen a javor mléč. V jednom exempláři zde roste i akát. Pro sjednocení vzhledu se tak nabízí použít jeden ze dvou stávajících druhů javorů. Oba však v posledních letech trpí přísuškem, proto lépe z těchto dvou variant vychází javor klen.
Další variantou je použití javoru babyky, který městské prostředí zvládá poměrně dobře. „V obou variantách počítáme s použitím čistého druhu s velkou korunou, neboť prostor ulice to umožňuje,“ doplňuje Koutná.
Zdroj: Veřejná zeleň města Brno
Pro stromy je největším problémem nedostatek prostoru pro kořeny. I tento problém se však snaží Veřejná zeleň intenzivně řešit. „Při plánování rekonstrukcí ulic se snažíme prosadit u investora a projektanta potřebu kvalitního výsadbového prostoru,“ uvádí Koutná. První výsledky instalace prokořenitelných buněk už jsou vidět na ulici Gorkého, Pohořelci nebo na Dominikánském náměstí.
Dřevina totiž nemá možnost vytvořit dostatečný kořenový systém pro výživu a čerpání vody a také není v půdě pevně kotvena. „Jsou taxony, které zvládají zadláždění snad trochu lépe, ale problém je zejména v prostoru pod dlažbou. Pokud je prostor omezen jen na velikost záhonu a není umožněn růst kořenů pod zpevněnou plochou, problematické je to pro většinu dřevin,“ popisuje problematiku Koutná.
Autoři projektu vytvořili aplikaci s mapou jednotlivých stromů v Brně. Lidé si pak mohou přes aplikaci vybrat dřevinu, kterou mohou pravidelně zalévat. „Záchrana každého stromu ve městě získává čím dál vyšší prioritu. Věřím proto, že budou politici pracovat na legislativních a technických řešeních, aby se kácet nemuselo,“ komentuje počínání města iniciátor projektu Zalejme Michal Polanský.
