Během jediného víkendu se stal hitem. Nyní bude nafukovací Měsíc brněnské hvězdárny a planetária opět vystaven venku, tentokrát s nádherným výhledem na Brno. Na Noc padajících hvězd z pondělí 12. na úterý 13. srpna ho totiž brněnská hvězdárna vystaví na koupališti na Kraví hoře. Jak ovšem podotýká ředitel brněnské hvězdárny Jiří Dušek, je tu jedna důležitá podmínka - musí tomu přát počasí.
Lunární balon je totiž velmi citlivý na vlhko a větrno. Když moc prší anebo moc fouká, není možné ho ukázat. Pokud však bude počasí přát, brněnská hvězdárna ho nechá nafouknout a vystavit na Noci padajících hvězd v areálu koupaliště na Kraví hoře z pondělí 12. srpna do úterý 13. srpna.
Návštěvníci si tak unikátní výhled na noční Brno, nafukovací Měsíc a v neposlední řadě i padající perseidy budou moci užít z vodní hladiny, protože koupaliště zůstane návštěvníkům otevřené. Vstupné bude přitom symbolických 10 korun. Koupaliště bude otevřeno do 6 do rána. Ale pozor! Rána bývají chladná, proto je třeba spacáku a karimatky.
Noc ze 12. na 13. srpen bude výjimečná nejen oblíbenou maketou Měsíce, ale i samotným děním na obloze. Výjimečná Noc padajících hvězd začne v pondělí po 22. hodině a skončí po druhé hodině ranní.
„Padající hvězdy" samozřejmě ve skutečnosti žádnými hvězdami nejsou. Jde o meteory, které s hvězdami nic společného nemají. Planeta Země na cestě kolem Slunce každý rok mezi 10. a 14. srpnem vletí do proudu drobných prachových částic, které se v minulých staletích uvolnily z jádra komety Swift-Tuttle.
Některá tato tělíska se strefí přímo do Země a při průletu její atmosférou se rychle ohřejí natolik, až se vzápětí vypaří. My pak zahlédneme světelný doprovod takového zániku – meteor.
V případě proudu prachových částic z komety Swift-Tuttle se nám zdá, že „padající hvězdy“ vylétají jakoby ze souhvězdí Persea a právě proto se jim říká Perseidy. První záznamy o jejich průletech pochází z Číny z roku 36 našeho letopočtu. Čínští, japonští i korejští hvězdáři je sledovali několik dalších století. Také v našich zemích se srpen zapsal jako měsíc „hojnosti padajících hvězd“.
Perseidy přitom půjde za příznivého počasí sledovat odkudkoliv, kde je dobrý výhled na oblohu.
Aby byl zážitek z padajících hvězd co nejautentičtější, brněnská hvězdárna domluvila s Technickými sítěmi Brno zhasnutí Špilberku. „Čekání na hvězdy zpestří prolétající umělé družice, nejnápadnější letní souhvězdí a planety Jupiter a Saturn. A aby toho nebylo málo, za příznivého počasí nafoukneme i náš obří model Měsíce, který před nedávnem vzbudil takový zájem veřejnosti. Musím ale zdůraznit, že k nafouknutí Měsíce musí být pěkné počasí," prohlásil ředitel Hvězdárny a planetária Brno a velitel stroje na zázraky Jiří Dušek.
Podklady pro nafukovací Měsíc vytvořila sonda Lunar Reconnaissance Orbiter, která od roku 2009 mapuje našeho vesmírného souseda s rozlišením 100 metrů, včetně záběrů vybraných oblastí s detaily 50 cm malými. Potisk je tak dokonalý, že z větší vzdálenosti připomíná reálný satelit. Ostatně, kdybyste globus chtěli vidět stejně malý, jako Měsíc na pozemské obloze, museli byste se od něj vzdálit na více než 1 kilometr.
Model vyrobila brněnská firma Reklamy Kubíček, jejíž odnož má na svědomí krásné horkovzdušné balony plující – nejen – naší oblohou.
Na potisk se spotřebovalo 3150 mililitrů barvy, speciální plátno. Včetně žebrování má plochu 490 metrů čtverečních a k sešití byly potřeba 2 kilometry nití. Jeho velikost je srovnatelná s rodinným domem, váží ale jen 150 kilogramů a když bychom jeho útroby chtěli naplnit pivem, potřebovali bychom na to rovných deset tisíc sudů. Tedy milion piv. Zručný výčepní by je točil bez přestávky čtvrt roku.
Foto Martin Landa
