Na půdě Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity dnes vrcholí třídenní konference Meeting Mouse. Do Brna se sjely a od neděle 23. června rokovaly vědecké skupiny zabývající se výzkumem divokých i laboratorních myší. Konferenci pořádal Ústav živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR ve spolupráci s Ústavem biologie obratlovců a Masarykovou univerzitou.
Myš domácí stojí na pomyslném žebříčku laboratorních zvířat a modelových organismů pro vědecký výzkum na prvním místě. Její chov je levný, myši se rychle množí a mají podobný počet genů jako člověk – tedy okolo 20 000.
V tomto směru nenahraditelný obratlovec byl tedy ústředním bodem mezinárodní konference. „Můžeme se těšit na novinky v širokém spektru výzkumů od čistě molekulárně genetických, fyziologických či morfologických až po behaviorální a ekologické studie,“ představil v neděli před zahájením program hlavní organizátor konference Miloš Macholán z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR.
„Konference je věnována třem zesnulým přátelům a zároveň významným osobnostem tohoto oboru, kteří nás bohužel v době od posledního setkání opustili,“ zmínil Macholán. Těmito osobnostmi jsou britský genetik Robert James „Sam“ Berry (1934–2018), francouzská genetička Janice Britton-Davidianová (1950–2017) a český genetik Jan Zima (1952–2019).
Kromě laboratorních kmenů zaměřují vědci svou pozornost i na volně žijící populace myši domácí a její příbuzné druhy. Důvodem je snaha přesněji vysvětlit evoluční procesy v přírodních podmínkách. Klasické laboratorní kmeny myší postrádají dostatečnou genetickou proměnlivost, což je na jednu stranu činí ideálním pokusným zvířetem, na straně druhé však je nedostatečná variabilita limitujícím faktorem interpretace získaných výsledků.
„Na předchozích ročnících konferencí Mouse Meeting se podařilo navázat fungující spolupráci mezi vědeckými skupinami. Díky ní jsme dokázali sloučit dílčí kolekce kmenů myší domácích a jejich blízce příbuzných druhů odvozených od divokých populací,“ prohlásil Miloš Macholán. „Tato sbírka je nyní světovým unikátem co do obsahu i rozsahu a je umístěna v chovném zařízení Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ve Studenci,“ dodal vědec.
Myši dobře „posloužily“ i zakladateli genetiky Johannu Gregoru Mendelovi. Některé prameny uvádějí, že sám začínal své pokusy křížením různých barevných variet myší, každopádně platnost jeho základních zákonů dědičnosti byla potvrzena právě na myších.
Konference Mouse Meeting se konala již popáté, avšak teprve poprvé v České republice. Předtím se badatelé sešli mimo jiné v Institutu Maxe Plancka v Německu nebo – naposledy – na univerzitě ve švýcarském Curychu.
Foto pixabay.com | Zdroj s použitím TZ
