Málokdy se stane, že příběh obyčejného člověka zvedne tak masivní vlnu pozornosti. Případ muže, který celá léta korzuje centrem Brna v pravidelné trase hlavní nádraží – Masarykova – Svoboďák je však v mnohém naprosto výjimečný. Muž, kterého znalo doslova celé Brno a přitom ho neznal nikdo. Člověk, nad kterým mnoho z nás – včetně mě – vyneslo soud na základě pozorování následků, bez skutečné touhy poznat příčinu. A uvědomění si vlastní přehlíživosti ve chvíli, kdy se dozvíme pravdu.
Člověk nemusí žít v Brně dlouho a pohybovat se po centru ani moc často, aby potkal pana Petra a toto setkání mu poměrně rychle utkvělo v paměti.
Ruce nepřirozeně stažené u hrudníku, mírný náklon celého těla na jednu stranu doprovázený občasným cukáním hlavy a především pohyb. Neustálá chůze, většinou po té samé půlkilometrové trase v samém centru Brna.
Takový byl pan Petr. Nebo alespoň jeho obraz v paměti většiny Brňanů. Každý si přitom při chvilce přemýšlení vytvořil sám vlastní hypotézu, co stojí za chováním tohoto zvláštního muže. A tím to většinou pro nás všechny haslo.
Naštěstí ne pro Jakuba Juru. „Poprvé jsem se s Petrem bavil zhruba dva roky zpátky. Potom jsme se nějakou dobu nevídali jelikož jsem měl pocit, že si mě nepamatuje. Uběhlo pár měsíců a viděl jsem, že mě na ulici sám pozdravil, tak jsme se dali do řeči. od té doby jsem mu semtam něco přispěl, nebo koupil jídlo,” vypráví Jakub Jura.
„V tu dobu jsem věděl, že pobírá dávky a upřímně jsem o nějaké významnější pomoci neuvažoval. Nicméně pár týdnů zpět mě navečer zastavil s tím, že ten den ještě nesehnal peníze na nocleh, následně jsme se dali do řeči a svěřil se mi, že je už řadu měsíců bez prostředků. Rozhodl sem se mu tedy pomoci,” popsal Jura.
Mladý majitel restaurace Jura vzal pana Petra do svého podniku na kávu, vyslechl si jeho příběh a rozhodl se, že se s ním podělí na sociální síti.
Výsledek byl neuvěřitelný: během jediné noci nasbíral příspěvek desítky tisíc komentářů, sdílení a co je nejdůležitější - zvedl neskutečnou vlnu podpory.
Zprvu pouze lidé děkovali za odhalení neznámého příběhu “známého” člověka, s nabývajícím sdílením se však začaly objevovat první nabídky praktické pomoci. Jejich finální výčet a podoba je vskutku nevídaná.
Ozvala se například paní Veronika Walsbergerová, která se svěřila s tím, že ji pan Petr jednou sám oslovil při jeho denodenních cestách městem. Ochotně mu zaplatila nocleženku a vyměnila si s ním i pár přátelských slov. „Ano, taky jsem mu přispěla, když mě oslovil. Prosil o peníze na nocleh a povídali jsme si, jak a co tam stojí. Byl unavený, vícero nemluvil. V očích měl velký klid a pokoru, děkuji za jeho příběh.” svěřila se v komentáři pod příspěvkem Jakuba Jury na Facebooku.
Podobných komentářů se sdílením zkušeností i nabídkami nejen finanční pomoci se během několika minut u příspěvku nahromadilo více než 600. Ozvali se i majitelé a provozovatelé nejrůznějších zařízení.
Například Olga Haufová, která v centru provozuje dvě soukromé lékárny v Brně pod názvem Naše lékárna, panu Petrovi nabídla poukázky na lékárenské zboží v hodnotě 500 korun měsíčně.
„Všimla jsem si právě, že hodně lidí bylo ochotných mu přispět, když ho potkají. Ale pokud je v tak tíživé situaci, jaká byla popisovaná v příspěvku, nemyslím si, že by mohl byť jen malou část věnovat na jakékoliv léky. I když by mu snad ulevily od bolesti. Proto jsem se rozhodla přispět touto formou, ačkoli nejsem řeťezcová lékárna. Moc ráda pomůžu, když vím, že pomoc bude směřována člověku, který ji nejen, že potřebuje, ale určitě ho i potěší,” vysvětlila a dodala, že by panu Petrovi v případě potřeby proplatila i jízdenky na MHD.
Lidé nenabízeli pouze hmatatelnou pomoc, objevili se i tací, kteří byli připraveni být Petrovi k ruce v případě, že bude potřebovat projít úřady, doktory, nebo se někomu svěřit. V takovém případě se nabídl pan Jiří Adamec, který psychologickou pomoc bere jako svou částečnou profesi. Již třicet let se věnuje práci s duševně nemocnými, nebo právě s klienty s neurologickým postižením skrze nejrůznější organizace.
„V souladu s dobrovolnickými aktivitami a v koordinaci s příslušnými sociálními úřady a organizacemi, poskytnu panu Petrovi osobní asistenci - doprovod k lékaři a další, tak jak bude v tomto případě situace vyžadovat. Lze, po dohodě, dobrovolnicky zapojit rovněž posluchače našeho semináře.” napsal.
Vedle toho se ozvali majitelé různých restauračních zařízení s nabídkami dlouhodobého bezplatného stravování či kadeřnice, která bude Petrovi ráda zcela zdarma upravovat vlasy a vousy.
Lidé však v pomoci zašli ještě dál. Ruku k dílu přidal i Matěj Válek, který přišel s plánem, jak stav pana Petra dovést zdárně až k dlouhodobému zlepšení. Po nespočtu výzvách od diskutujících k možnosti poslat Petrovi finanční pomoc společně založil facebookovou stránku Hromadná pomoc a Paypalový účet, na který mohou zájemci dobrovolně jakoukoli částkou přispívat.
Pro Matěje Válka byl tento příběh osobní. Když si na Facebooku všiml příspěvku, okamžitě se začal angažovat. Patří mezi nejužší skupinku lidí, kteří s Petrem přicházeli pravidelně do styku. Jejich přátelství začalo před několika lety, kdy si Matěj Petra všimnul, jak se vyčerpaný snažil dostat k lavičce. Později si Petr k Matějovi vybudoval důvěru, a ten se za ním pravidelně stavoval s jídlem nebo finančním příspěvkem. Jakuba Juru se tedy pokusil kontaktovat a společně teď pro Petra vytváří novou budoucnost.
Výsledek? Během několika dnů Brňané poslali Petrovi na účet neuvěřitelných 70 tisíc korun!
Panu Petrovi se tak změnil život o 180 stupňů. Díky jedinému statusu už nemusí na dlouhou dobu řešit, kde bude večer spát, co bude jíst a jaké strasti mu přinesou zítřky. A to díky všímavosti jednoho mladého muže a neskutečné vlně solidarity Brňanů.
„Moc děkuji za podporu. Je to opravdu velká věc, mnoho lidí poznalo navzájem kolik dobra mezi nimi je. To se nestává každý den. S Petrem to dotáhnu a udělám maximum pro to, aby se mu v dlouhodobém horizontu zlepšil život. Základ na to máme skvělý, teď je to jen o práci. a vůli,” poděkoval Jura, který celé hnutí solidarity spustil a v pomoci Petrovi bude pokračovat i nadále.
„Na závěr bych napsal jen, že jsme se stali součástí něčeho opravdu velkého. Jeden příspěvek dokázal přes noc změnit názor a myšlenky dost možná statisíců lidí. Jedna informace dokázala způsobit to, že se mezi lidmi otevřeně uvolnilo tolik dobra. Tohle už není jen o Petrovi, tohle je o uvědomění nás všech, že když najdeme důvod, dokážeme společně pomáhat a spojit se. Kéž by takhle rychle šly vyřešit i některé problem politické sféry,” uzavřel Jura.