Před 100 lety vzniklo Velké Brno. Město se sedmkrát zvětšilo

Nová republika začala slučovat obce s městy

Když byla po vzniku samostatného Československa v roce 1918 předána správa brněnské radnice do českých rukou, začalo se připravovat vytvoření "Velkého Brna". „Zájmem nové československé vlády bylo umožnit slučování obcí s většími městy tak, aby z měst vznikly větší aglomerace. Druhým důvodem bylo posílit český charakter měst, která do té doby měla výraznou německou menšinu nebo i většinu. V novém Československu byla snaha posunout národnostní otázku směrem k českému etniku," vysvětlil před časem v ČT historik z Muzea města Brna Pavel Košťál.

K Brnu se připojila dvě města a dvacítka obcí

K městu, jež vzniklo v roce 1850 připojením předměstských obcí k historickému jádru, byly připojeny dvě sousední města, Královo Pole a Husovice, a 21 dalších obcí: Juliánov, Židenice, Maloměřice, Obřany, Medlánky, Řečkovice, Žabovřesky, Komín, Kamenný Mlýn, Jundrov, Kohoutovice, Bohonice, Lískovec, Horní Heršpice, Komárov, Černovice, Slatina, Dolní Heršpice, Přízřenice, Vejvanovice (dnešní Brněnské Ivanovice) a Tuřany. Velké Brno tak pohltilo například i Židenice, které se před první světovou válkou chtěly stát samostatným městem. Válka ale řízení o samostatnosti zastavila a po skončení bojů tehdy největší vesnice Rakouska-Uherska s 15.000 obyvateli už svoji žádost neobnovila.

Připojování obcí probáhalo až do roku 1980

Vznik tzv. Velkého Brna otevřel cestu k dalšímu rozvoji města. V roce 1930 v Brně žilo 264.925 lidí, z toho 200.213 obyvatel národnosti "československé", 52.165 německé a 12.547 národností jiných. Zbývající obce se k městu přidávaly až do roku 1980, kdy se jako poslední dobrovolně připojil Útěchov.

Historie města sahá téměř až do prvního tisíciletí 

První písemná zmínka o městě Brně je v Kosmově kronice z roku 1091, osada u brodu přes řeku Svratku, nynější Staré Brno, která dala městu jméno, vznikla již kolem roku 1000. Od 13. století do Brna začali přicházet cizí kolonisté (Němci, Flandrové, Valoni), svoji obec si zde vytvořili i Židé. Právní oporou pro rozvoj města se stalo větší a menší privilegium, které mu v roce 1243 udělil český král Václav I. Město se pak ohradilo hradbami s pěti branami.

Ve 14. století bylo město sídlem moravských markrabat a prožívalo svůj rozkvět. Tehdy zde žilo na 11.000 obyvatel. Za husitských válek zůstalo město věrné králi Zikmundovi a husité je dvakrát marně obléhali, za krále Jiřího z Poděbrad se přidalo k jeho protivníku Matyáši Korvínovi, uznávanému na Moravě za českého krále.

V polovině 16. století se Brno začalo přiklánět k protestantismu, rekatolizační úsilí ale přivedlo do města nové katolické řády, z nichž zejména jezuité a kapucíni získali velký vliv. V letech 1643 a 1645 se jako jediné město na Moravě ubránilo dlouhému obléhání švédských vojsk, během třicetileté války se stalo hlavním městem Moravy. Postavení Brna podtrhlo i založení biskupství v roce 1777.

V 18. a 19. století došlo k rozvoji průmyslu a obchodu, ve městě se soustředil zejména textilní a strojírenský průmysl, v roku 1839 sem přijel první vlak. V roce 1850 se po připojení 29 předměstských obcí rozloha města se zvýšila třináctkrát a počet obyvatel stoupl na 49.460, přičemž stotisícovou hranici město překonalo na přelomu 19. a 20. století.

ČTĚTE TAKÉ: Před 100 lety vzniklo Velké Brno. Město se sedmkrát zvětšilo 

Tehdy ale ve městě vrcholily národnostní rozpory mezi německým a českým obyvatelstvem, převaha Němců v městské samosprávě skončila až v roce 1919. Během první republiky byla mimo jiné založena Masarykova univerzita, otevřeno brněnské výstaviště a město též proslulo i coby dějiště velkých motoristických závodů konaných na blízkém Masarykově okruhu (tato tradice sahá až do 30. let 20. století). Vyrostla zde i funkcionalistická vila Tugendhat, která je zapsána do seznamu světového dědictví UNESCO. Ze známých osobností zde působili Leoš Janáček, Viktor Kaplan, Jiří Mahen či Bohuslav Fuchs.

Druhá světová válka způsobila Brnu značné škody, za nacistické okupace zahynulo na popravišti v Kounicových kolejích mnoho českých občanů. Důsledkem toho byl odsun německého obyvatelstva z Brna v roce 1945. Následující období komunistické vlády přineslo městu hospodářskou i politickou stagnaci.

Sídlo Jihomoravského kraje je nyní i centrem soudní moci, sídlí zde například Ústavní soud, Nejvyšší soud či Nejvyšší správní soud.

V roce 2017 vytvořilo město strategii zvanou Brno 2050, v níž popsalo vize do budoucnosti ve třech oblastech: kvalita života, městská správa a zdroje. Podle ní má v Brně v roce 2050 žít na 600.000 obyvatel, má zde růst moderní architektura, město má mít napojení na vysokorychlostní tratě, lépe hospodařit s vodou, mít víc zeleně či produkovat méně odpadu.