Město chce místo Rapid Re-housing nabídnout přes stovku bytů širší skupině lidí v bytové nouzi
Po mediální bouři, která se strhla v úterý po prohlášení primátorky Markéty Vaňkové o nepokračování projektu Rapid Re-housing, přichází vedení města s vysvětlením: Brno se chystá do roku 2022 nabídnout lidem v bytové nouzi až 120 bytů. Nepůjde však přímo o Rapid Re-housing, ale o projekty zahrnující seniory, handicapované lidi, rodiny s dětmi a mladé lidí z dětských domovů.
Město se chce zamířit na širší spektrum než rodiny v nouzi
Brno mělo za minulé koalice pilotní projekt Rapid Re-housing určený pro rodiny v nouzi. Na základě něj dostalo byt 50 rodin s dětmi z azylových domů nebo ubytoven a podobně. Projekt už skončil. Většina rodin v bytech zůstala, některé kvůli dluhům skončily. Brno nový projekt zaměřený pouze na rodiny v nouzi nepřipravuje, má ale projekty zaměřené na širší spektrum.
Dotyční musí být v bytové nouzi
„Mým cílem je uspokojit nejširší spektrum sociálně potřebných od seniorů přes handicapované a děti z dětských domovů a nejvíc chci akcentovat na rodiny s dětmi, protože je tam přínos pro děti," uvedl náměstek primátorky Robert Kerndl (ODS)Podle něj je zásadní podmínkou, aby byli dotyční v bytové nouzi, čili například z ubytoven nebo bez střechy nad hlavou.
Projekty počítají s vyčleněním 120 bytů do tří let
Jeden projekt počítá do roku 2022 s vyčleněním 40 bytů, druhý s vymezením 80 bytů. „Bude ale záležet na vůli městských částí. Zatím jsem vedl jednání s městskou částí Brno-střed, kde se zatím bavíme o 20 bytech," řekl Kerndl.
Chce ale vytvořit pracovní skupinu, kde by byli starostové městských částí například z Brna-středu, Brna-severu, Brna-jihu, Králova Pole nebo Židenic. „Bude otevřená všem starostům, pokud s námi budou chtít spolupracovat a dávat nám k dispozici volné byty, které městské části mají," poznamenal Kerndl. Brno má skoro 30.000 bytů, většinu ale spravují městské části.
O přihlášení do projektů ministerstva rozhodne rada a zastupitelstvo
Město má možnost čerpat na činnost sociálních pracovníků v projektech, kde jde o bydlení lidí v nouzi, peníze z MPSV. „V rámci první výzvy je to odhadem 15 až 17 milionů, v rámci druhé výzvy je ta částka o něco vyšší," dodal Kerndl.
Podle něj je však jedna z výzev přísnější v tom, že požaduje například 70 procent bytů mimo vyloučenou lokalitu, určitý koeficient sociálních pracovníků a další podmínky. Podle Kerndla rozhodne rada a květnové zastupitelstvo, zda se město do výzev ministerstva přihlásí. „Projekty ale budou pokračovat nezávisle na tom, zda budeme přistupovat k těm jednotlivým projektům vypsaným na ministerstvu práce," doplnil Kerndl.
