Účastníci jedné ze dvou letošních antarktických expedic Masarykovy univerzity měli za úkol především uklidit okolí stanice, kterou si univerzita nově pronajala. Sesbírali tam zhruba šest tun odpadu, včetně odpadu naplaveného mořem. Podle nich to dokládá, že znečištění způsobené člověkem ohrožuje celou planetu, Jižní ledový oceán nevyjímaje. Vědci to dnes uvedli na tiskové konferenci, na níž obě expedice hodnotili.
Brněnská Masarykova univerzita vypravila tuto zimu do Antarktidy tradiční výpravu na základnu J. G. Mendela na ostrově Jamese Rosse, druhá výprava pak vyrazila na Nelsonův ostrov, kde si univerzita na 99 let pronajala stanici od Českého antarktického nadačního fondu. Stanice, kterou na konci 80. let minulého století založil cestovatel Jaroslav Pavlíček, je zastaralá a v posledních letech nebyla v provozu. Devítičlenná výprava ji měla připravit tak, aby ji v budoucnu bylo možné rekonstruovat.
„Zaměřili jsme se především na sanační práce. Odstranili jsme všechny poškozené části stanice, nahradili je novými tam, kde to bylo možné, zlikvidovali jsme celý jeden objekt. Sesbírali jsme také velké množství odpadu, který tam byl za léta provozu stanice nashromážděný. A také odpad na pobřeží, které každým dnem naplavuje moře," uvedl vedoucí výpravy Pavel Kapler. Podle něj to bylo více než 11 metrů krychlových odpadu, téměř šest tun, z nichž 2,5 tuny tvořil spalitelný odpad, 3,5 tuny šrot, 200 kilogramů sklo a asi 250 kilogramů nebezpečný odpad jako baterie.
„Moře pak naplavilo velké množství dalšího nejrůznějšího odpadu, například polystyren, který do Antarktidy vůbec nesmí, plasty, mnoho bójí z lodí, rybářské sítě, ale také dřevo z lodí. V Antarktidě žádné dřeviny nerostou, dřevo jen tak nepůvodní materiál a tedy odpad," uvedl Kapler.
Jižní ledový oceán, který Antarktidu obklopuje, je podle vědců nejčistším na světě. Odpad vyplavený na břeh je tak podle Kaplera důkazem, že lidská činnost a znečištění způsobené člověkem ohrožuje celou planetu. Vědci všechen odpad vytřídili a odeslali k likvidaci do Chille.
Tradiční výpravy na základnu J. G. Mendela se letos účastnilo 13 členů. Vědci se věnovali výzkumům z oborů paleontologie, klimatologie či mikrobiolobie. Tradičně se zaměřili na získávání dat pro dlouhodobé monitorování. Nově například zkoumají bakterie s přirozenou produkcí takzvaných antimikrobiálních látek, které mohou představovat alternativu antibiotik. Na stanici pobývali od 15. ledna do 2. března.
„Letošní sezona byla oproti předchozím rokům chladnější, zaznamenali jsme jen osm dní, které měly průměrnou denní teplotu vyšší než nula. Loni a předloni jich bylo 22 či 28. Počasí ale bylo vhodné pro terénní práci a podařilo se nám splnit téměř všechny plány," řekl vedoucí expedice Daniel Nývlt.
Mendelova polární stanice předloni oslavila desáté výročí založení, fungovat začala 22. února 2007. Její vybudování stálo asi 60 milionů korun. Mezi významné objevy patří důkaz existence fosilních živočišných hub v Antarktidě či objev pozůstatků vodního ještěra plesiosaura.
