Výuka finanční gramotnosti vtrhla do českých škol. Čtvrťáci a páťáci v ní poznávají svět peněz. Mnozí poprvé slyší slova jako dluh či splátka nebo vidí, jak funguje bankomat. Projekt Abeceda peněz, který připravila Česká spořitelna, získal akreditaci Ministerstva školství. A jeho obliba se mezi školami v celé zemi i na jižní Moravě rychle šíří. Jen za poslední měsíc se výuky zúčastnilo více než dvě stě dětí z regionu.
Cílem Abecedy peněz je naučit děti správnému hospodaření s penězi. „Naší ambicí je zásadně zvýšit finanční gramotnost společnosti a zejména mladé generace. A v ideálním případě i prosadit finanční vzdělávání coby jeden z předmětů základního školství u nás,“ vysvětluje David Hubáček, který je v České spořitelně zodpovědný za finanční vzdělávání.
Správa peněz je totiž poměrně klíčovou dovedností. A dosud byly pro děti hlavním a mnohdy jediným zdrojem informací rodiče. Ne vždy šlo ale o zdroj kvalitní. Dospělí Češi mají většinou laxní přístup k řízení rodinných financí. A celá čtvrtina lidí v zemi žije od výplaty k výplatě.
Do loňského pilotního ročníku Abecedy peněz se zapojilo přibližně 110 tříd z celé ČR. Díky pozitivnímu ohlasu mezi učiteli i řediteli jich jen v prvním pololetí letošního školního roku bylo na 150. A přibývají stále další.
Abeceda peněz ukazuje dětem svět financí i souvislosti v něm a hravou formou prohlubuje jejich vědomosti týkající se hospodaření s penězi. V rámci několikaměsíčního programu se školáci učí plánovat své finance a nové znalosti průběžně za pomoci odborných lektorů i svých učitelů přenášejí rovnou do praxe.
„Děti mají za úkol vybudovat vlastní firmu. Navrhnout její logo, název a hlavně sortiment. Takové zboží, které zvládnou samy, s přiměřenými náklady, vyrobit, a bude možné jej prodat na veřejných jarmarcích, jež jsou vrcholem Abecedy peněz. Děti tedy neustále musí propočítávat cenu výrobku, kalkulovat se vstupními náklady i cenou vlastní práce a pracovat na propagaci. To vše společně po vzájemné diskuzi s ostatními,“ popisuje David Hubáček.
Každá třída může počítat se vstupním kapitálem ve výši 3000 korun. Ten dostanou do České spořitelny formou půjčky a už na něm čeká děti první střet s realitou. „Připravili jsme dětem k podpisu smlouvu s několika dodatky a poznámkami psanými malým písmem pod čarou. Pro mnohé byl velký šok, když zjistily, že podepsaly něco jiného, než měly v úmyslu,“ přibližuje David Hubáček.
Během listopadu a počátku prosince absolvovalo kurz přes 200 dětí z Jihomoravského kraje. Na veřejných jarmarcích prodávaly hlavně vánoční dekorace, ozdobné zápichy, cukroví a drobné občerstvení. Možnost vyzkoušet si zcela nové věci většinu školáků naprosto pohltila. Čtvrťáci z Hrušovan dokonce sami připravili kuchařku receptů z hrušek a našli sponzory, díky nimž mohli knihu i vytisknout. Součástí jejich jarmarku byl i křest kuchařky.
„Děti byly od počátku projektem Abeceda peněz nadšené, zcela je pohltil, stejně jako rodiče. Projekt jsme rozprostřeli do různých předmětů - třeba v češtině jsme zkoumali knihy receptů, včetně popisu pracovního postupu, stylu apod. V hudební výchově si děti cvičily své vystoupení na jarmark a v matematice jsme se samozřejmě věnovaly počtům a grafům,“ přibližuje třídní učitelka Monika Betášová.
„Z exkurze do pobočky České spořitelny byly děti absolutně nadšené. Měly šanci prozkoumat trezor, poznat cizí měny, ohmatat si milion korun, vyzkoušet si počítačku na drobné a taky bankomat. Každý z žáků odešel s nějakým novým poznatkem. I proto jsem o exkurzi uveřejnila i článek na webu naší školy. Díky Abecedě peněz se děti naučily spoustu nových věcí, včetně počítání peněz, práce s kalkulačkou, ale hlavně si uvědomily hodnotu peněz. Protože si samy vše nakupovaly, došlo jim, jaký materiál si koupit mohou, na jaký už jim nestačí kapitál,“ chválí si třídní brněnských čtvrťáků Jana Řiháková.
Děti se díky Abecedě peněz neposunuly jen v oblasti finanční gramotnosti. „Rozhodla jsem se, že dětem dám absolutně volnou ruku a svěřila jsem jim za projekt plnou zodpovědnost. Díky tomu si také mohly uvědomit i fakt, že pokud nepracují dostatečně naplno, nemusí být výsledky tak dobré, jak by si přály. Každopádně vše zvládly samy, já jsem si s nimi hodně povídala o finančních pojmech,“ popisuje Ludmila Dufková z Brna.
Jarmarkem pro většinu dětí Abeceda peněz nekončí. Čeká je rozhodování, jak s vydělanými penězi naloží. Některé třídy si plánují zaplatit školní výlet, jiné přispějí na charitu. V průměru si zatím každá ze tříd z jarmarku odnesla přes 13 tisíc korun. Krajskými rekordmany jsou děti z Hodonína, které si během odpoledne vydělaly přes 16 tisíc korun.
