Národní park v Podyjí zatravňuje desítky hektarů orné půdy. Louky lépe drží vody a dávají život organismům

Národní park Podyjí je s rozlohou 63 kilometrů čtverečních nejmenší ze čtyř českých národních parků a jediný na Moravě. Vznikl v roce 1991, správa parku pole začala zatravňovat už krátce poté.

Nejdříve šlo o místa, kde orná půda sahala do blízkosti údolí řeky Dyje a hrozily splachy hnojiv do údolí, podle Roberta Stejskala ze správy národního parku šlo odhadem asi o 50 hektarů. V zatravňování se však pokračovalo i v dalších letech. Jen za posledních deset let správa podle Stejskala nechala zatravnit 32 hektarů, nejvíce kolem Čížova a Popic.

Kolem Popic nyní přibudou další asi dva hektary luk. K jejich zatravnění ochranáři poprvé použili metodu "zeleného" sena. „Z vybraných lučních porostů v blízkosti Popic a Havraníků jsme posekali trávu se zralými nebo dozrávajícími semínky. Hmota byla ihned převezena na cílové parcely, kde byla rovnoměrně rozložena na předem připravený povrch," řekl Stejskal.

Nový luční porost by měl vzejít příští rok. Správa zatravňuje vhodné pozemky, které získává převodem od jiných státních subjektů či nákupem od obcí nebo soukromých vlastníků. V současné době ale podle Stejskala zatravňuje i 20 až 30 hektarů polí také kolem Čížova, a to s přechodem tamního zemědělského subjektu na ekologické hospodaření.„Na ostatních katastrech cizí subjekty nic nezatravnily, spíš naopak," doplnil Stejskal.

Správa parku hodlá v zatravňování pokračovat, ať už na vlastních pozemcích nebo po dohodě s vlastníky. Chystá i zakládání alejí, pásů křovin nebo obnovu cest. Zatravněná krajina lépe zadržuje v krajině vodu, podmínky pro živé organismy jsou v ní vhodnější. Nezanedbatelná je podle Stejskala i funkce estetická. „Je prokázáno, že člověk pohybující se v krajině vnímá mnohem příznivěji pestrou krajinu s různými typy kultur, než nekonečné polní lány," uvedl Stejskal.