Nejen brněnský divadelní svět zasáhly v posledních dnech hned dvě rány. Svět opustila skvělá dramatička a signatářka Charty 77 Nika Brettschneiderová a vynikající dramaturg a prorektor JAMU Josef Kovalčuk. Na jejich počest vzniklo na rohu ulic Dvořákova a Mozartova pietní místo.
Josef Kovalčuk působil (mimo jiné) šest let na přelomu tisíciletí jako dramaturg a umělecký šéf činohry Národního divadla v Praze a výrazně se zasloužil o obnovení Divadelní fakulty JAMU. Kovalčuk by se za měsíc dožil 70 let.
Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci a dramaturgii na pražské DAMU. Spoluzakládal HaDivadlo, ve kterém od roku 1974 do roku 1996 pracoval jako dramaturg. Poté odešel do Národního divadla v Praze. V letech 2009 až 2013 byl dramaturgem Husy na provázku.
V akademické sféře působil jako děkan divadelní fakulty dohromady 12 let a podílel se také na založení mezinárodního festivalu divadelních škol Setkání/Encounter i na vytvoření tradice mezinárodních vědeckých a doktorských konferencí na fakultě. Na ní byl také vedoucím kabinetu pro výzkum divadla a dramatu a řadu divadelních her, scénářů, adaptací a dramatizací také sám napsal.
„Osobně v něm ztrácím jednoho z nejbližších životních přátel i divadelních spolupracovníků. Jeho odchod je nejen pro mne osobně, ale i pro celou JAMU nenahraditelnou ztrátou. Byl jednou z největších divadelních osobností českého divadla poslední čtvrtiny 20. století a základním koncepčním tvůrcem HaDivadla v tomto období. Od počátku 90. let nezaměnitelným dílem též spolutvořil divadelní fakultu a celou Janáčkovu akademii múzických umění," uvedl rektor Petr Oslzlý.
Ve Vídni zemřela ve věku 72 let česká herečka a profesorka brněnské Janáčkovy akademie múzických umění (JAMU) Nika Brettschneiderová. Žena, která v roce 1973 absolvovala na stejné škole herectví a hrála ve Studiu Ypsilon, Huse na provázku a HaDivadle.
V roce 1977 ji komunistický režim donutil vystěhovat se jako signatářku Charty 77 do Rakouska, kde s manželem Ludvíkem Kavínem založila Theater Brett. O úmrtí informovalo na svém webu brněnské divadlo Husa na provázku.
Podepsání Charty bylo pro Brettschneiderovou přirozené. „Člověk to prostě podepsat musel. To bylo naprosto přirozené," řekla v dokumentárním cyklu České televize o životních osudech signatářů.
Ihned po podpisu byla vyhozena z divadla a manžel ze zaměstnání ve Vítkovických železárnách. Společně se rozhodli pro politický azyl, který chartistům nabídl rakouský kancléř Bruno Kreisky, v té době měli malého syna Jakuba.
„Odjížděli jsme s tím, že zkusíme dělat divadlo," vzpomínala. S sebou si vezli dvě hry, knihy, gramofonové desky a křeslo. Jejich divadlo dlouhá léta kočovalo s vystoupeními po Evropě a nakonec našlo svou stálou scénu ve Vídni. Brettschneiderová v něm hrála, režírovala a na některých hrách se autorsky podílela.
V roce 1981 obdržela Kainzovu cenu za herecký výkon. Počínaje rokem 1979 vedla množství dlouhodobých i krátkodobých divadelních dílen v Rakousku, Švýcarsku, Německu, Francii a v USA. Po roce 1989 se vrátila i do Československa a od roku 1990 učila na JAMU hereckou a pohybovou výchovu. V roce 1997 se habilitovala na divadelní fakultě, kde se stala vedoucí ateliéru herecké výchovy. V roce 2007 byla jmenovaná profesorkou.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
