Výzkumník Tomáš Kazda z Vysokého učení technického v Brně (VUT) požádal o evropský patent pro technologii zlepšující vlastnosti baterií na principu lithium-síra. Právě v tomto typu akumulátorů vidí Kazda budoucnost, využití prý najdou třeba v elektromobilech i chytrých telefonech.
Kazdovi se podle VUT p prokázat, že lithium-sirné baterie dosahují vyšší kapacity než dnes běžně užívané lithno-iontové, přičemž díky speciální úpravě elektrod může být počet nabíjecích cyklů srovnatelný s dnes dostupnými akumulátory.
Nová technologie slibuje vyšší kapacitu akumulátorů, nižší hmotnost i ekologickou šetrnost. „Když vezmu například kapacitu dnešních baterií používaných v elektromobilech Tesla, tak pokud bych použil technologii lithium-sirné baterie a zachoval stávající kapacitu, tak by se podařilo zmenšit hmotnost baterie na zhruba 120 kilogramů, oproti stávajícím přibližně 550 kilogramům," popsal Kazda.
„Nebo kdybych ponechal stávající hmotnost baterie, ale opět změnil technologii na lithium-sirnou, mohla by se zvýšit dojezdová vzdálenost elektromobilu při využití 60 procent potenciálu této technologie až na 1250 kilometrů," doplnil Kazda.
Podle nynějších odhadů by nová technologie mohla být dostupná na trhu do deseti let, i když z počátku najde uplatnění především ve vojenství a speciálních aplikacích jako jsou drony nebo high-tech elektromobily.
Lithium-sirné akumulátory lze ale využít i pro chytré telefony, elektrokola a v dalších oblastech elektroniky. „S touto baterií už by mohla přejít na elektrický pohon i vybraná vrtulová letecká doprava, protože tento typ technologie by umožnil například regionální lety menších dopravních letadel," naznačil Kazda.
Lithium-sirné akumulátory nevyužívají kovy jako kobalt, nikl nebo kadmium, takže jejich výroba by byla méně závislá na těžbě. Síra je často i odpadní produkt celé řady výrobních procesů.
Ačkoliv zpočátku může být cena nového typu akumulátorů vyšší, protože se bude vyrábět v menších sériích, v budoucnu odborníci z VUT očekávají, že výrobní náklady lithium-sirných baterií budou výrazně nižší než dnešní náklady na výrobu těch lithno-iontových.
Základní výzkum na VUT skončil podanou žádostí o evropský patent a výrobou prototypu mincové baterie. Pro další vývoj nyní odborník z brněnské techniky hledá investora, který by pomohl přenést technologii do další fáze vývoje a testování, a poté i do výroby.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
