Kvůli chybějícím soudcům a nárůstu počtu stížností se prodlužuje rozhodování Ústavního soudu a počet nevyřešených spisů dosáhl historického maxima. Zatímco v minulých letech obvykle soud rozhodoval v průměru asi pět měsíců, nyní obvyklá délka řízení dosahuje téměř osmi měsíců.
Na rozhodnutí teď čeká 2100 stížností, víc než kdykoliv v minulosti. Na jednoho stávajícího soudce připadá 175 nevyřešených kauz. Z Ústavního soudu dnes odchází soudce Jiří Mucha a od úterka tak zbude jen 12 soudců místo obvyklých 15. Už loni skončili Eliška Wagnerová a František Duchoň.
Prezident Václav Klaus za Wagnerovou neúspěšně navrhl Senátu Jana Sváčka a Zdeňka Koudelku. S další nominací nepřišel. Do konce letošního roku skončí dalších sedm soudců.
Přitom pokud počet členů klesne pod 12, přestane Ústavní soud přezkoumávat zákony a vyhlášky. Proto je soud podle generálního sekretáře soudu Tomáše Langášek na samé hranici paralýzy.
„Absence tří soudců se na činnosti Ústavního soudu již projevuje velmi negativně, byť soud zatím v rámci možností plně funguje. Příliv nových ústavních stížností neustává, naopak oproti minulým letům stále dramaticky roste,“ uvedl generální sekretář.
Zatímco do roku 2010 soud obvykle dostával asi 3500 podání ročně, v následujícím roce jich byly asi 4000 a loni téměř 5000. Neodůvodněné průtahy mohou vést k tomu, že bude stát lidem vyplácet finanční kompenzace.
Kritickou situaci se soud snaží zmírnit například tím, že se předseda Pavel Rychetský a místopředseda Pavel Holländer zapojili do práce tříčlenných senátů a dostávají stejné množství stížností jako ostatní soudci.
Výběr ústavních soudců je úkolem prezidenta, o jehož návrzích pak hlasuje horní komora parlamentu. Rychetský se obrátil dopisem na budoucího prezidenta Miloše Zemana. Zeman v médiích opakovaně uvedl, že výběr soudců bude s Rychetským konzultovat.
Rychetský sám by přijal nominaci na další období, ovšem avizoval, že ve funkci případně setrvá jen do konce roku 2017.
Rychetský už loni navrhl ústavněprávnímu výboru Poslanecké sněmovny jednoduchou změnu zákona o Ústavním soudu, podle níž by soudce svou funkci vykonával až do jmenování svého nástupce. Podobně je tomu v řadě jiných zemí, například v Německu.
Tím by se dalo předejít dočasnému ochromení Ústavního soudu, k jakému došlo naposledy v roce 2004. Zatím však poslanci žádnou změnu neprovedli.
Zdroj: ČTK
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
