Nové vedení města chce posoudit současný stav a způsob privatizace dle Pravidel prodeje domů, bytů a nebytových prostor. To se ale nelíbí těm současným nájemcům, jejichž domy a byty už byly v seznamu privatizace zařazeny a nyní čekají na schválení zastupiteli města.
„S tímto postupem zásadně nesouhlasíme. Bydlíme v secesním domovním bloku Tivoli na nároží Jiráskovy ulice a Konečného náměstí. Nájemné je tu vysoké, 90 korun za metr čtvereční, je potřeba ho zrekonstruovat, v minulých letech byla opravena pouze fasáda. Proto ho chceme zprivatizovat,“ uvedl Jan Černý, jeden z nájemců, který v Tivoli bydlí.
Jde o jeden z 26 domů a domovních celků s 458 byty, jejichž nájemcům už byla učiněna nabídka ke koupi. Ti už většinou založili právnické osoby nutné k privatizaci, zajistili si úvěry. Rozhodnutím zastavit privatizaci se dostali do nejistoty.
S postupem vedení města nesouhlasí ani opoziční zastupitel a bývalý majetkový náměstek primátora Oliver Pospíšil (ČSSD).
„Jakoby mimoděk jsme se 19. prosince minulého roku při schvalování programu zastupitelstva dozvěděli, že důvody stažení tří bodů týkajících se prodeje domů a bytů z programu se týká vlastně celé privatizace bytových domů. Ta byla tedy zastavena bez usnesení a jasně stanoveného plánu, co se bude dít dál a kdy se tak stane,“ konstatoval Pospíšil.
Radní na schůzi 13. ledna pak odsouhlasili, „že až do doby posouzení privatizace nelze předkládat orgánům města návrhy na schválení záměru prodeje nemovitostí a stanovení ceny, schválení podmínek kupní smlouvy, přeřazení domů ze seznamu domů, které si město ponechá ve vlastnictví, do seznamu domů připravených k prodeji“.
Rada města zároveň jmenovala pracovní skupinu pro posouzení privatizace dle stávajících pravidel. Její předsedkyní je 1. náměstkyně primátora Klára Liptáková (KDU-ČSL), která má správu majetku na starosti.
Do přezkoumání stávajících pravidel privatizace naopak vkládají naději například nájemci bytů domovního celku v ulici Heleny Malířové na Lesné.
„Několik let se snažíme, aby tyto domy byly také zařazeny do privatizace, ale marně. Bývalé zastupitelstvo to odmítalo s odůvodněním, že domy byly v minulých letech z rozpočtu městské části Brno-sever nákladně revitalizovány, a proto si je ve vlastnictví ponechá,“ uvedla Eva Součková, která v této lokalitě bydlí a chtěla by dvoupokojový byt získat do osobního vlastnictví.
Podle Pospíšila je úkolem nového vedení Brna rozhodnout, jak naložit se zbývajícím městským bytovým fondem. Sám vidí tři možnosti:
1. - Privatizace domů doporučených k prodeji skončí a město bude se zbývajícími 26 tisíci byty dále hospodařit.
2. - Privatizace bude pokračovat za stejných podmínek, jak tomu bylo dosud, a seznam bude doplněn podle zájmu nájemců o další domy.
3. - Bude vypracována nová metodika, která umožní další prodej bytových domů nájemcům.
„Sociální demokracie se kloní ke třetí variantě. Další prodej by se týkal jen omezeného počtu domů a cenové podmínky by se blížily podmínkám, za kterých bytové domy prodává stát,“ řekl Pospíšil.
Podle pravidel schválených už předminulou radniční koalicí (ČSSD, KDU-ČSL, zelení, hnutí Brno 2006 Jiřího Zlatušky) v roce 2007 mělo být v letošním roce zprivatizováno celkem 929 bytů.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
