Nové cyklopruhy, omezení aut i oprava krajnic. V Brně přemýšlí, jak usnadnit život cyklistům

Otázka adresovaná městským zastupitelům zněla následovně: Jaké jsou podle vašeho názoru v Brně podmínky pro cyklisty a co by mělo případně dělat město, aby se situace zlepšila? 

(Odpovědi jsou seřazeny podle data doručení)

Petr Kratochvíl (ODS+TOP 09)

Cyklistická doprava se rozvíjí a stále více lidí usedá na kolo nejen ve volném čase, ale využívají ho i jako výhodný dopravní prostředek. Úkolem města je jít rozvoji naproti, a jsem si vědom toho, že v budování cyklostezek má Brno ještě co dohánět. Podél řek už cyklotrasy existují a zaměřujeme se tu spíše na problémy lokálního charakteru, jako bylo například vybudování nového podjezdu Hladíkova.

Jinde teprve připravujeme páteřní cyklostezky. To se týká například stezky údolím Ponávky nebo páteřních cyklotras do Líšně a Slatiny. Zapomínat nelze ani na opatření v ulicích města a doplňkové činnosti, jako je například budování stojanů nebo podpora sdílených kol. Myslím si, že bychom se měli snažit o propojování stávající infrastruktury a zároveň cyklistickou dopravu podpořit zmíněnými doplňkovými opatřeními. To přinese zlepšení stavu nejen pro skalní cyklisty, ale snad to také umožní ostatním občanům čas od času využít kolo bez obav o vlastní bezpečnost.  

Filip Chvátal (KDU-ČSL+STAN) 

Podmínky pro cyklisty nejsou v Brně vůbec ideální, vím to z vlastní zkušenosti, jelikož jsem předsedou Dobrovolného svazku obcí Cyklistická stezka Brno-Vídeň a měl jsem na starosti výstavbu cyklostezek v zázemí města Brna. Výstavba cykloinfrastruktury je ale skutečně velmi náročná jak z hlediska přípravy majetku, tak z hlediska povolování.

Pokud chceme méně aut v Brně, tak se ale musíme zasadit o to, abychom vytvořili patřičnou infrastrukturu pro alternativní způsob dopravy. Nejdůležitější je výstavba nejlépe oddělených cyklopruhů, podpora zvyšování počtu cykloobousměrek v centru města a klidných ulicích. Důležitá je i změna prioritizace druhu dopravy, to závisí ale na změně legislativy.

Součástí mé gesce jako radního je i bezbariérovost, která má v našem městě také velké rezervy. Nejdůležitější je nyní cílená podpora realizace nových cyklostezek a vymezování oddělených cyklopruhů. Nyní připravujeme cyklostezku propojující kampus v Bohunicích s cyklostezkou podél řeky Svratky. 

Břetislav Štefan (ČSSD)

Rozhodně ne ideální. Zlepšení přichází velmi pozvolna a cyklostezek pomaloučku přibývá. Největší problém je, že cyklostezky přidáváme do veřejného prostoru jako jednu z dalších funkcí v řadě. A když se to povede, tak máme radost, aniž bychom se zamýšleli nad tím, zda to prostor unese. Důvody jsou většinou majetkové nebo dané povahou místa – a tak nám cyklostezky většinou přibývají na silnicích, rostou na chodnících. Myslím si, že nejde přidávat do nekonečna další a další funkce na přetížené komunikace a pokud to s jízdou na kole myslíme vážně, musíme stavět samostatné cyklostezky. 

Musíme být připraveni ubrat dopravy automobilové. Samozřejmě ruku v ruce se změnou způsobu pohybu ve městě, především v jeho centru. Ideální by bylo vybudovat záchytná parkoviště před vjezdem do centra. V centru zavést veřejnou dopravu nejlépe zdarma a uvolněné dopravní plochy využít pro pěší a cyklisty. Možná to zní překvapivě. Avšak žádná velká změna se nemůže udát bez opuštění stereotypů a změny myšlení.

Marek Lahoda (Piráti)

V Brně zásadně chybí kvalitní a bezpečná infrastruktura v podobě spojité sítě cyklostezek oddělených od aut i chodců. Jen málokdo chce jezdit mezi auty a riskovat svůj život. Proto kola v Brně tvoří pouze 3 % dopravy, jak víme z průzkumů dopravního chování.

Projekty na cyklostezky město chystá, ale pomalu a nesystematicky. Peníze jsou, stát i EU nabízí jeden dotační program za druhým. Vedení města ale tyto zdroje nečerpá, nemá připravené projekty. Chybí totiž lidské kapacity.

V minulých 4 letech se počet úvazků na cyklodopravu na brněnském magistrátu i díky Pirátům zvýšil z 0,5 na 2. To ale nestačí. Dopravu měla i má na starost ODS a pokud chce skutečně v dohledné době vybudovat aspoň pár kilometrů cyklostezek, je potřeba k tomu přistoupit stejně jako ke stavbě dálniční sítě. Vytvořit tým lidí a připravit Strategii rozvoje cyklodopravy v Brně. V ní musí město vytyčit páteřní trasy a harmonogram jejich výstavby. Udržitelná doprava musí být pro Brno jasnou prioritou.

Jiří Kment (SPD)

Největším přínosem jsou v Brně bezpečné, široké cyklostezky mimo silnice, které dovolují oddělit pruh pro chodce. Brno by určitě mělo přestat s alibistickým kreslením piktogramů cyklopruhů na rozbité úzké silnice, často ještě zbytečně a nebezpečně zúžené „ostrůvky“ a tím „papírově“ zvyšovat počet kilometrů cyklostezek. Tyto levné úpravy bezpečnost cyklistů nezvýší: často začínají a končí zcela nečekaně a projektanta už nezajímá, kudy bude cyklista pokračovat dál.

Měl by být zvýšen důraz na údržbu krajnic. Většina cyklistů nechce na silnici překážet autům, nemůže však jet po krajnici plné výtluků a propadlých kanálů, která je pokrytá směsí písku a štěrku. Cyklisté potom testují hlavně do kopců nechtěně nervy řidičů aut, kteří je nemohou předjet v zákonné vzdálenosti 1,5 m. 

Řečeno s nadsázkou: možná by pomohlo, pokud by členové brněnské vládnoucí koalice povinně alespoň měsíc jezdili všude po Brně „alternativně“ místo autem s řidičem. Nezačali by potom budovat cyklostezky promyšleněji?

Zástupci ANO (Vít Prýgl) a Zelení+Žít Brno (Jasna Flamiková) nedodali odpovědi do termínu uzávěrky. Koalici Brna tvoří ODS+TOP 09, ANO, KDU-ČSL+STAN a ČSSD (pozn. redakce).