Celkem deset kandidátů se bude letos ve volebním obvodu 60 Brno-střed ucházet o senátorské křeslo. Stávající senátor Papoušek (za KDU-ČSL) se rozhodl post již neobhajovat.
O senátorské křeslo se 2. a 3. října v prvním kole utká deset kandidátů. Jaroslav Petr měl být kandidátem KSČM. Jak ale potvrdil předseda vyškovské organizace KSČM Filip Zachariaš, Petr se nakonec z osobních důvodů rozhodl nekandidovat.
Annu Šabatovou, bývalou veřejnou ochránkyni práv a předsedkyni Českého helsinského výboru, podporují Zelení, Senátor 21 a Idealisté. „Cítím, že žijeme ve zlomové době, možná si to někteří lidé nechtějí ještě připustit, ale ono to tak skutečně je. A já bych ráda přispěla k tomu, aby ty změny, které vnímám jako nevyhnutelné, byly šetrné ke všem skupinám ve společnosti. Aby jejich tíhu nenesli převážně ti slabší,“ uvedla Šabatová, která jako svou hlavní prioritu v Senátu vnímá justiční spravedlnost.
Na oblast zdravotnictví, vzdělávání a boj proti věkové diskriminaci by se chtěl v Senátu zaměřit ortoped Tomáš Tomáš, kterého nominovala KDU-ČSL. „Jako ortoped pracuji 27 let, učím i na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně, zúčastnil jsem se mnoho světových konferencí. Poznal jsem tak, které věci fungují a které ne. Naše legislativa je v mnoha ohledech zkostnatělá a rád bych s tím něco udělal. Umím rozhýbat tělo, teď chci rozhýbat stát,“ vysvětlil Tomáš své ambice.
Richard Novák je kandidátem Trikolóry a Slušných lidí. „Chci především posílit právní jistotu našich občanů. To znamená prosazovat účinnější vymahatelnost práva. To znamená také rušení nepotřebných zákonů a stavět se na odpor bezhlavému přijímání legislativy EU,“ vysvětlil Novák co by chtěl jako senátor změnit.
Bývalého ředitele Fakultní nemocnice Brno a FNUSA v Brně Romana Krause jako kandidáta podporuje ODS, TOP 09 a Svobodní. „Senátu nic měnit nechci. Chci se jen zařadit mezi ty senátory, kteří chtějí být garanty liberální demokracie v naší zemi. Mezi ty, pro které jsou svoboda, pravda a tolerance to nejdůležitější v životě. Myslím si, že jsme se dostali do situace, kdy je potřeba tyto hodnoty důrazně připomenout," řekl Kraus o své kandidatuře.
Jako nezávislí naopak do boje vstupují Lukáš Berta, blogger a IT specialista, bývalý učitel na Fakultě výtvarných umění VUT a bývalý poslanec Bohuslav Chalupa.
Berta jako svou hlavní prioritu uvádí online vzdělávání. „Jako IT specialista se zaměřením na e-learning vnímám všechny nedostatky, které se projevily během karantény při domácím vzdělávání na dálku. Rád bych proto rodičům i školám v tomto směru aktivně pomohl,“ sdělil Berta.
Bohuslav Chalupa není politickým nováčkem. V letech 2013 až 2017 byl poslancem za ANO a ve sněmovně se věnoval zejména migrační, azylové a obranné politice. Právě na to by chtěl v Senátu navázat. „Jsem znepokojen momentální situací v Česku a v Evropě. Není mi například lhostejné, že Turecko zahajuje agresi vůči Řecku, přičemž obě země jsou členy NATO. Evropa navíc na tuto agresi nereaguje a nechává Řecko napospas osudu,“ řekl Chalupa.
Pirátský kandidát Kadeřávek by chtěl v Senátu hájit demokratické směrování ČR a její polistopadový vývoj a bránit tendencím k její oligarchizaci. Další prioritou by byla modernizace legislativy. „Jsem přesvědčen, že moderní legislativa, na které se Senát nemalou měrou podílí vyžaduje znalost nových komunikačních, energetických, dopravních a ekologických technologií, v čemž se cítím silný," vysvětlil Kadeřávek.
Kandidátem ANO je poslanec Karel Rais, který byl v minulosti rektorem VUT v Brně. V Senátu by se chtěl věnovat oblasti sociálních služeb, školské legislativě a migrační politice. „Podporuji modernizaci a zvýšení kvality služeb v sociálních zařízeních," uvedl Rais. Důležitá je podle něj také pomoc lidem a jejich rodinám, existenčně ohroženým dopady koranovirové epidemie.
Za Moravské zemské hnutí bude kandidovat sportovec a podnikatel Pavel Trčala. V Senátu by rád otevřel diskuzi o nutnosti obnovení zemského zřízení. „Spolkové uspořádání by bylo geograficky, správně, finančně a kulturně spravedlivější a výhodnější pro všechny země v rámci ČR, tedy pro Moravu, Čechy, i Slezsko," vysvětlil Trčala.
SPD do boje vysílá Tomáše Anderleho, zastupitele městské části Brno-Židenice a ředitele Střední školy Gemini. V Senátu by chtěl usilovat o zrušení inkluzivního modelu vzdělávání a zamezit zneužívání dávek nepřizpůsobivými jedinci. „Priorita souvisí s podporou tradiční rodiny – chodit do práce a do školy se musí vyplatit," uvedl Anderle.
Redakce oslovila všechny politické kandidáty. Někteří z nich však do vydání článku neodpověděli. Článek budeme průběžně aktualizovat.
Stávající senátor Zdeněk Papoušek (za KDU-ČSL) se rozhodl mandát již neobhajovat. „Je potřeba otevřít novou kapitolu svého životního příběhu, což jest otevřít si hospodu, která se bude jmenovat Pan Župan. Již se na tom pracuje. Jedna forma veřejně prospěšné činnosti vystřídá druhou,“ sdělil Papoušek a dodává: „Byla to skvělá zkušenost. Význam Senátu je v současné době obrovský.“
Důležité jsou podle Papouška zásadní stanoviska, vyjádření a usnesení ve věcech trapného chování ČLR a Ruska ve vztahu k naší republice, odsuzování veškerých zásahů do demokratických principů, lidských práv a svobod naší země a hlídání ústavnosti. Nejlepším kandidátem, který by ho mohl nahradit je podle něj ortoped Tomáš Tomáš.
Papoušek šel do Senátu s cílem nastavit lépe legislativu ohledně pomoci týraným dětem. Toho se mu ale dosáhnout nepodařilo. Přestože novela zákona o zlepšení financování zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc prošla Senátem hladce, poslanci pro ni nenašli pochopení a smetli ji ze stolu.
Mnoho lidí se kvůli pandemii covid-19 ocitlo v karanténě, což je kvůli nadcházejícím senátním i krajským volbám problém. Ministerstvo vnitra proto připravilo čtyři varianty, jakým způsobem by mohli tito lidé volit - drive-in hlasování, zřízení zvláštních okrsků například v uzavřených domovech seniorů, zmocnění zástupce a docházkové komise.
Podle politologa Michala Pinka z Masarykovy univerzity základní otázkou je, zda se vše vůbec stihne připravit. „Pokud bude vůle, tak se určitě vše stihne připravit. Ale je potřeba hodně zapracovat,“ uvedl Pink.
Každý z návrhů má podle Pinka své pro a proti. „Drive -in model není pro nejčastějšího voliče, kterými jsou senioři, moc přijatelný, naopak obchůzky s přenosnou urnou a docházkové komise už známe a jsou snadno realizovatelné,“ sdělil Pink. Návrhy by mohly projednat obě komory do konce srpna.
Kromě změny způsobu volby bude mít pandemie covid-19 vliv i na politické kampaně. „Pravděpodobně budou méně osobní, ubyde lidových veselic na náměstí. Větší roli bude naopak hrát online kampaň,“ dodal Pink.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
