V otevřeném dopise s 343 podpisy vytýkají právníci ombudsmanovi především jeho výroky a vystupování v médiích, prý postupuje ve své funkci nahodile a dostatečně nevysvětluje své jednání. Ombudsman Křeček však tvrdí, že jejich pochybnosti vychází pouze ze zkreslených a nepravdivých informací.
V dopise Křečkovi hned ze začátku vytýkají, že svými kroky podlamuje autoritu své funkce a důvěru veřejnosti i právnické komunity. „Byť ombudsmanovi není svěřena klasická rozhodovací pravomoc, může mít jeho činnost obrovský význam. Svou roli však může plnit řádně pouze tehdy, pokud je veřejností i odbornou komunitou vnímán jako autorita a respektovaný odborník,” argumentují autoři dopisu. Vytýkají mu zejména výroky o právech matek a otců v porodnicích včetně způsobu, jakým své kroky vysvětloval v médiích. Zároveň podepsaným právníkům vadí, že ombudsman podle nich postupuje bez řádného šetření a své kroky dostatečně nevysvětluje.
Právníci se v dopise vyjadřují i k lidským právům, která podle nich Křeček nehájí dostatečně a zároveň zpochybňuje, že by omezení práv státem mělo být proporcionální. „Tvrdíte, že právo, které lze omezit, žádným právem není. Takové výroky již nejsou „jiným právním názorem“, ale neakceptovatelným zpochybňováním základů ústavního pořádku i celého právního řádu,” komentují jeho výroky.
Ombudsman se k otevřenému dopisu vyjádřil dnes v tiskové zprávě. „Jsem nemile překvapen zjištěním, že pochybnosti vážených signatářů vycházejí pouze ze zkreslených a nepravdivých sdělení ochotně šířených některými médii. Se skutečným stavem věci nemají nic společného. Nikdy se nestalo, a v žádném případě se ani v budoucnu nestane, aby se doručeným podnětem ochránce nezabýval, aby byl nějaký podnět bez dalšího odložen. Tvrzení o opaku jsou zcela lživá,” říká Stanislav Křeček. Ohledně přítomnosti otců u porodu prý již poslal ministrovi zdravotnictví dopis a průběžně odpovídá i na dotazy občanů.
Zároveň signatáře i veřejnost ujišťuje, že k funkci ombudsmana přistupuje vážně a zodpovědně. „Jsem se signatáři zcela zajedno, že úkolem ombudsmana je postupovat v rámci zákonných kompetencí a zastávat se běžných lidí proti úřadům, preventivně působit proti špatnému zacházení s lidmi omezenými na svobodě, zastávat se lidí diskriminovaných a monitorovat práva lidí s postižením. Věřte mi, že tak činím,” dodává. Na prvním místě jsou prý podle něj podněty lidí, kteří se na něj obracejí se svými problémy, nikoliv aktivistické konání.
Dopis podepsala celá řada osobností z právnické komunity. Mezi jinými například bývalá senátorka a místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová či Jan Kuklík, profesor práv z Univerzity Karlovy. Do veřejné petice svůj podpis po odeslání dopisu připojil i Petr Pithart, bývalý předseda Senátu a docent práv.
Kromě akademiků a právníků v praxi dopis podepsala i řada studentů. „Na to, že vzniká otevřený dopis, mě upozornili kamarádi z fakulty. K podpisu mě motivoval především rozhovor s ombudsmanem pro Respekt. Vadí mi, jakým způsobem se veřejný ochránce práv vyjadřuje a jak argumentuje,” vysvětluje student práv Prokop Maršík, proč se rozhodl dopis podepsat.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
