Rozjitřená atmosféra stále panuje v moravské metropoli mezi Romy a Ukrajinci. Obě komunity mají pocit, že si stále mezi sebou nevyřídily účty. Zmírnit napětí se znovu snaží politici, kteří si pozvali zástupce komunit na radnici a doufají, že v Brně zavládne klid.

Ani po roce a půl od vypuknutí války na Ukrajině neutuchají v největším městě Moravy spory o vyvěšené symboly na podporu napadené země. Žluto-modré vlajky dráždí především členy brněnského klubu SPD. Okamurovci žádají, aby státní symbol východevropské země zmizel z budov radnice. Jenže pro nápad nenachází mezi politiky podporu.

Česko je podle premiéra Petra Fialy (ODS) připravené vyslat na řecký ostrov Rhodos vládní letadlo a pomoci při případné evakuaci Čechů. Premiér to uvedl na twitteru poté, co situaci řešil s ministrem zahraničí Janem Lipavským (Piráti). Kvůli požárům na jihovýchodě Rhodu musely být evakuovány stovky českých turistů. Některé cestovní kanceláře vypraví pro své klienty repatriační lety.

Děti, kterým nepomohou úřady, se od příštího roku mohou obrátit na dětského ombudsmana. Se zřízením nového institutu počítá vládní návrh zákona. Před jmenováním dětského veřejného ochránce práv ale varuje ombudsman Stanislav Křeček. Bez lidí to ale nezvládneme, upozorňuje.

Sněmovní volby by podle aktuálního volebního modelu agentury Median vyhrálo hnutí ANO se ziskem 35,5 procenta hlasů. V dolní parlamentní komoře by tak obsadilo 87 křesel. Strany současné vládní koalice mají v součtu podporu 37,5 procenta lidí. Součet zahrnuje i lidovce, jejichž podpora v průzkumu klesla na dlouhodobé minimum dvou procent a kteří by se v případě samostatné kandidatury do dolní parlamentní komory nedostali. Ve Sněmovně by zasedli zástupci šesti politických stran a hnutí. I bez lidovců by strany nynější vládní koalice měly 92 poslaneckých mandátů.

Posílení česko-ukrajinských vztahů může přispět k tomu, že se Česko bude podílet na obnově Ukrajiny, jakmile válka skončí. V reakci na návštěvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského to uvedl vedoucí Mezinárodního politologického ústavu v Brně Vít Hloušek. Návštěvu vnímá jako poděkování Ukrajiny za pomoc při obraně proti ruské invazi. Náladu ve společnost podle něj návštěva nezmění.

Prezident Petr Pavel jednal se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Praze o aktuální situaci na frontě, vývoji v Bělorusku, summitu Severoatlantické aliance (NATO) ve Vilniusu a zapojení České republiky do poválečné obnovy Ukrajiny. Zelenskyj poděkoval za českou pomoc své zemi, která je podle něj znát. Do tuzemska dorazil poprvé od začátku loňské ruské vojenské invaze na Ukrajinu.

Podpora přijímání lidí, kteří uprchli z Ukrajiny před ruskou invazí, se mezi obyvateli Česka snížila. S přijímáním těchto utečenců souhlasí 56 procent lidí, což je o 19 procentních bodů méně než loni na jaře, tedy krátce po začátku rusko-ukrajinského konfliktu. Pro možnost jejich trvalého usazení v České republice se stejně jako před rokem vyslovila desetina dotázaných a zhruba tři čtvrtiny jsou nadále pro dočasné přijetí s následným návratem do země původu, jakmile to bude možné. Vyplynulo to z průzkumu, který provedlo v době od konce ledna do 20. března Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Shromáždění v Brně kvůli smrti Roma po konfliktu s Ukrajincem nepovažuje prezident Petr Pavel za úplně šťastné. Ocenil naopak přístup organizace Romea a vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fukové, která odmítá princip kolektivní viny.

Prvních sto dní prezidenta Petra Pavla ve funkci naplnilo očekávání, uvedl politolog Lubomír Kopeček. Může to sice vypadat až nudně, ale po zkušenosti s předešlým prezidentem Milošem Zemanem je podle Kopečka velkým pozitivem to, že nová hlava státu nehraje mocenské hry a chová se tak, jak slibovala v kampani.