Moonlight je teprve druhým celovečerním snímkem Barry Jenkinse. I tak jde ovšem o snímek natolik úspěšný, že si již vysloužil Zlatý Glóbus za nejlepší drama a je žhavým kandidátem na Oscara hned v několika kategoriích. Očekávání tedy byla vysoká. Bohužel, snímek pouze klame tělem.
Film je příběhem Chirona, kterému ale nikdo neřekne jinak než Malej. Malej má problém. Jeho maminka je feťačka a ve škole ho šikanují, protože je introvert a pravědobodobně homosexuál. Malej se skamarádí s dealerem Juanem co prodává jeho matce a jeho přítelkyní Teresou. Malej má jediného kamaráda Kevina. Střih.
Malej už je puberťák a nikdo mu neřekne jinak než Chiron. Chiron má problém. Jeho maminka je stále feťačka a ve škole ho pořád šikanují protože je introvert a tentokrát již asi vážně i homosexuál. Chiron se už nekamarádí s dealerem Juanem, protože umřell. Udržuje tak alespoň přátelský vztah s jeho přítelkyní Teresou. Chiron má jediného kamaráda Kevina do kterého se zamiloval. Střih.
Chiron je dospělý a nikdo mu neřekne jinak než Černej. Černej má problém protože jeho maminka už není feťačka, ale chce svého synka pořád vídat a také mu neustále volá a moc ráda by mu radila, jak nakládat se životem. Nikdo ho už nešikanuje, protože i když je pravděpodobně pořád homosexuál, tak to nikdo neví a to, že je tak trochu introvert, už taky nikomu nevadí. Černej má kamaráda Kevina kterého dlouho neviděl. Jede tedy za ním, pokecají, dají si jídlo, obejmou se a tralala: konec.
Na snímek jsem se těšil, neboť z trailerů sliboval drama gay chlapce vyrůstajícího v ghettu. Bohužel Moonlight je mnoho věcí, ale není dramatem v pravém slova smyslu, protože nic dramatického se v něm prakticky nestane. Není to ani gay film v pravém slova smyslu, jelikož za celou stopáž v něm uvidíte akorát tak jeden polibek a masturbaci mimo záběr. Ne...
Moonlight je krásně nasnímaný, solidně zahraný, ale také neuvěřitelně prázdný, rozvleklý a nudný. První část snímku, kdy sledujeme Chironovo dětství je rozvleká, nic zásadního se v ní nestane a slouží čistě k tomu abychom se seznámili s postavami. Druhý part ve kterém sledujeme pubertu hlavního hrdiny je opoznání zajímavější, ale ničí ji až diváka urážející předvídatelnost a klišé na každém rohu (konflikt nejlepších přátel). Sama o sobě by pak zasloužila facku celá pasáž na pláži která je tak divně napsaná a tak strašně neuvěřitelná, až je k smíchu.
Třetí část je nejlepší. Bohužel je natolik krátká a ukončena tak neuspokojivě, že vás může jedině naštvat. Režisér prostě nemá koule. Nemá koule zatnout drápy tak kde je situace vyhrocená. Nemá koule ukázat nám víc, než jeden letmý polibek (těšil jsem se na líbačku André Hollanda a Trevanta Rhodese a kde nic tu nic). Nemá koule na víc než jen klouzání po povrchu jednoho vztahu. Jenkins se až příliš podrobuje vyzuálu a to je téměř vždy špatně.
Proč byl tedy Moonlight nominován na tolik cen včetně nominací pro herce ve vedlejších rolích? Odpověď je jednoduchá a skrývá se za skandálem z loňských Oscarů, kdy se afroameričtí herci vzbouřily, neboť nikdo z nich nebyl nominován na jedinou z hlavních cen. Letošním nominováním Moonlightu si to akademici žehlí. Bohužel, Moonlight je film který si uzurpuje pozornost, kterou si nezaslouží.
Pojďme si tedy vše zhrnout. Moonlight je snímek který nepřináší, krom zasazení do ghetta, nic nového jak na poli dramat, tak ani na poli gay filmů neboť je málo gay. Tím pádem je nudný a plný klišé jakoby opsaných z knihy Jak napsat scénář k dramatu pro začátečníky. Herecké výkony jsou ok (ale nic na Oscara tu nevidím). Vše zachraňuje kamera a podmanivá hudba Nicholase Britella která alespoň několika scénám dodává ten tolik potřebný náboj. Za mě čistý průměr. Teď mne omluvte, jdu si znovu pustit Zkrocenou horu.
60%
Robert Poupátko
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
