Světová muzika i jídlo. Lidé v Brně si užijí Svatojánské slavnosti

Svatojánské slavnosti v úterý večer rozvířily brněnský střed s cimbálovou muzikou Majerán. Do neděle se můžou Brňané těšit na zahraniční taneční soubory, mohou navštívit také výtvarné dílny nebo poslouchat rytmus latinskoamerické hudby.

„Vystoupí například soubory z Kypru, USA, Peru nebo Kazachstánu. Novinkou pro letošní ročník je spolupráce s festivalem Ibérica,“ uvedla první místostarostka městské části Brno-střed Ludmila Oulehlová (ANO). Lidé mohou zahlédnout tanečníky flamenca nebo ochutnat jižanskou gastronomii. O víkendu pak organizátoři lákají na výtvarné dílny, které budou spíše pro děti.

Festival spadá pod seriál Slavnosti Brno, který pořádá městská část Brno-střed. Na náměstí Svobody lidé v horku využijí stan s vodními mlžítky. Ani o stánky s občerstvením není nouze. Lidé se můžou těšit na langoše, trdelníky nebo vína, se kterými si můžou sednout do zastřešeného přístřešku s výhledem na pódium.

Jaká byla tradice dříve?

Svatojánské slavnosti začínají v úterý 23. června, tedy den před narozením Jana Křtitele, který předpověděl příchod Ježíše. Svatojánská noc, která je pojmenovaná po něm, navazuje na oslavy letního slunovratu. Ty uctívají nadcházející léto, přírodní síly a nejznáměji, lásku, která nemusela být jenom mezi sezdanými lidmi.

Lidé dříve věřili, že svatojánská noc, z třiadvacátého na čtyřiadvacátého června, je kouzelná a prováděli spoustu rituálů. V noci se prý měla otevřít země a odkrýt své poklady. Květiny a stromy měly magickou moc. Nebo lidé mohli mluvit s duchy zemřelých. Podle pověstí se během svatojánské noci pohybují na loukách nebo bažinách bludičky, lesní panny nebo víly.

V noci lidé také zapalovali ohně. To symbolizovalo slunce, které dosahovalo nejvyššího bodu a mělo vliv na úrodu. Muži přeskakovali oheň, aby získali sílu, pevné zdraví a dlouhý život. Někdy přeskakovaly i páry, které oheň testoval, jestli bude jejich manželství šťastné. Pálení ohňů bylo doprovázené oslavami, tancem a sportovními aktivitami.

Nejznámější je rituál svobodných dívek, které pletly věnce a následně je posílaly po vodě. Svatojánský věnec se skládal z čarovného svatojánského býlí, které mělo mít devět různých květin natrhané na devíti loukách. Dívky musely uplést věnec v tichosti a nesměly se ohlížet. Poté poslaly věneček po vodě a dívaly se za ním. Pravidlo bylo že, když se věnec uchytí u břehu zůstane dívka doma. Pokud ale putoval dál měla se dívka vdát za chlapce, který věnec získal.

V dnešní době tyto tradice nejsou tolik známé. Z dřívějších dob se ale zachovaly oslavy doprovázené tancem. V Jihomoravské metropoli tak lidé uvidí různé hudební styly od cimbálu, přes vietnamské tance až po latinskoamerické flamenco. Ty byly dříve součástí zapalování ohňů, které se, jako tradice, nezachovalo.