Mendelův rukopis zaujal svět na výstavě v Japonsku. Leží vedle slavného obrazu

Na světové výstavě EXPO 2025 v japonské Ósace je k vidění opravdová rarita, faksimile vzácného rukopisu Gregora Johanna Mendela. Český pavilon ji představil společně s Vatikánem u příležitosti oslav národního dne a dne, který je věnovaný právě zakladateli genetiky. Originál dokumentu si mohli návštěvníci prohlédnout 23. a 24. července.

Faksimile je aktuálně vystavená v italsko-vatikánském pavilonu hned vedle slavného obrazu Kladení do hrobu od italského malíře Caravaggia. Spojení vědy a umění tak dává instalaci mimořádný význam. Vzácná kopie Mendelova díla se následně přesune zpět do českého pavilonu. Výstava připomíná Mendela nejen jako vědce, ale i jako člověka víry. 

Výstava faksimile vzácného rukopisu bude trvat týden.  „Spojení prezentace faksimile Mendelova rukopisu s nejvyšší autoritou katolické církve přináší komplexní pohled na Mendela jako vědce i člověka víry. Jsme poctěni, že můžeme jeho odkaz přiblížit mezinárodnímu publiku,“ uvedl Jakub Carda z obecně prospěšné společnosti Společně, která se na organizaci výstavy podílí.

Mendelův rukopis se může zařadit k nejvýznamnějším dokumentům lidstva. Zaznamenal pokusy, které dělal v Brně

Čtvrtek, 3. října 2024, 15:30Kultura

Česko nominuje rukopis Gregora Mendela, který obsahuje jeho pokusy s rostlinnými hybridy, do programu Paměť světa UNESCO. Tento dokument je klíčovým svědectvím o jeho objevech v oblasti dědičnosti. Zápis by mohl zvýšit povědomí o Mendelovi a...

 „Světové výstavy jsou jakousi olympiádou byznysu a inovací. Tato prezentace Mendelova rukopisu na EXPO v Ósace je výjimečná nejen jako kulturní a vědecká událost, ale i jako silný symbol naší národní identity a kreativity. Nyní máme jedinečnou příležitost ukázat, že Česká republika je zemí, která významně přispěla k vývoji genetiky, a využít tuto platformu k posílení mezinárodního dialogu, spolupráce a představení našeho vědeckého a kulturního dědictví světu,“ doplnil generální komisař české účasti na EXPO 2025 Ondřej Soška.

Augustiniánský řeholník Gregor Johann Mendel žil v letech 1822 až 1884 a dodnes je celosvětově uznáván jako otec genetiky. Jeho průkopnické experimenty s křížením hrachu položily základy moderního chápání dědičnosti. Kromě svých přelomových vědeckých objevů sehrál Mendel významnou roli také v církevním životě, působil totiž jako opat augustiniánského kláštera v Brně.