Chorvatské výtvarné umění se na čas nastěhovalo do Moravského zemského muzea

Výstava je rozdělena do čtyř částí. Úvodní část nese titul „Český profesor a jeho student / Vlaho Bukovać a Ivo Režek“ a zaměřuje se na intenzivní vazbu mezi chorvatskou a českou výtvarnou scénou, za kterou stojí celoživotní přátelství Vojtěcha Hynaise a Vlaho Bukoviče. 

Druhá část se věnuje období přelomu 19. a 20. století, kdy zažívalo chorvatské malířství boom. Došlo k radikálním změnám ve vztahu k tradici, a to díky mladým talentovaným umělcům, kteří se vzdělávali v evropských kulturních centrech - vedle Prahy ve Vídni, Mnichově, Berlíně, Paříži, Miláně a Benátkách. Tato éra se nesla ve znamení secese a ozvěn symbolismu (V. Bukovać, O. Iveković, E. Vidović). Následovalo mimořádně produktivní období magického realismu, neoklasicismu a kritického realismu. 

Další část představuje tvorbu 2. poloviny 20. století. Po druhé světové válce se chorvatští umělci připojili k mezinárodním abstraktním trendům – organické abstrakci, abstraktnímu expresionismu a neformálnímu umění (Art Informel). Dílo řady umělců formoval latentně přítomný expresionismus a angažovaný a humanistický vztah k realitě.

V rámci posledního celku instalace jsou představena díla dokumentující nejnovější proudy  v současném chorvatském umění. „Vybíráme pouze ty umělce, kteří se vztahují k malbě a sochařství, anebo se aktivně podílejí na utváření umělecké scény Chorvatska a světa, jako jsou  Z. Vehabović, D. Rogina, M. Zeman, S. Macolić, G. Kovačić Macolić, Z. Kopljar nebo A. Kos. Každé dílo samo o sobě vypovídá o kontinuitě, duchu doby a zralosti našich umělců, kteří kvalitou a stylem soupeří se svými uznávanými evropskými kolegy," upřesňuje Miran Bojanić Morandini, ředitel Městského muzea ve Varaždinu.