Poslední dubnový den se zpravidla nese v duchu pálení čarodějnic. Symbolické ohně letos hořely na mnoha místech také v Brně, největší plameny se ovšem kolem osmé hodiny rozvířily na hradě Špilberku. Vlivem počasí byl oheň zpočátku nevyzpytatelný. Hasiči na místo dorazili asi deset minut po zapálení vatry.
Již před samotným čarodějnickým večerem se pořadatelé nechali slyšet, že na dělovém bastionu zapálí tu největší vatru v Brně. Ohni ovšem už od odpoledních hodin předcházel program pro dospělé i jejich ratolesti. Vstupné na akci bylo zpoplatněno 50 korunami. Děti, které dorazily v čarodějnickém kostýmu, mohly do areálu zdarma.
„Připraveny budou řízené soutěže pro děti i několik soutěžních stanovišť. Nebude chybět ani široká nabídka občerstvení a samozřejmostí bude tradiční opékání špekáčků. Doprovodný program obohatí vystoupení folklórního souboru Výkvet. Na programu bude slovenský taneční folklor, skákání přes oheň a možná vás i nějaké taneční kroky naučí," uvedla mluvčí Muzea města Brna Barbora Kachlířová.
Před zapálením vatry všichni návštěvníci nedočkavě postávali na zábranách, po zažehnutí jiskry z vyhrazeného prostoru utíkali. Plameny švihaly vysoko a vítr s nimi mával, lidé se proto rychle přesunuli z hradeb pryč.
Oslavy svátku čarodějnic, který připadá na noc z 30. dubna na 1. května, měly napříč historií mnoho podob. Známé pálení ohňů souvisí především s pohanskými zvyky a letním slunovratem. Tyto zvyky se týkaly především jara a celkové obnovy přírody. Někteří badatelé se domnívají, že tradice pochází už z doby Keltů, kteří právě tuto noc považovali za nejmagičtější v roce. Symbolické vítání jara se ovšem například i vlivem křesťanství proměnilo ve zvyk, jehož vinou skončily na hranici tisíce nevinných žen. Podle historických odhadů šlo za celé období 320 let asi o 60 až 90 tisíc obětí.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Co se nepovedlo Švédům, skoro se povedlo dnešní radnici, ovládané ODS. ( zapálit Špilberk)
