Záhadný poklad čekal několik desítek let na svého objevitele na půdě jednoho z brněnských domů. Pod usedlou vrstvou prachu ležely netypické fotografie tehdejších obyvatel jižní Moravy. Obličeje, které neznámý autor na souboru skleněných negativů zachytil, dnes už nikdo nepoznává. Mnohé z nich ale pravděpodobně nepotkal hezký osud.
Začátkem roku 2018 odhalila své dlouho ukryté tajemství stavba na ulici Vlhká v jihomoravské metropoli, kde se šťastnou náhodou našly skleněné desky se zachovalými fotografickými záběry. Muzeum města Brna je nyní až do března vystavilo v Galerii Jih na hradě Špilberk.
„Určitá míra poškození ,zubem času‘ dává kouskům zvláštní půvab. Jejich působivost je umocněna tím, že nejde o klasické portrétní fotografie pořizované v té době zpravidla v typizovaném prostředí fotoateliérů,“ okomentoval ředitel Muzea města Brna Zbyněk Šolc.
Stejně, jako nejsou známa jména pózujících, nepodařilo se historikům dopátrat ani autora fotek. Nejspíš šlo ale o obyvatele domu, ve kterém se sbírka našla. Mohl to být například tapetář a fotograf Josef Bardach, který podle sčítání lidu z roku 1910 v budově bydlel, stejně jako úředníci, obchodníci, ševci či operní pěvec.
„V roce 1900 na Vlhké 19 žilo 128 osob, z velké části Němců či německy hovořících Židů. Můžeme se jen dohadovat kdo, kdy a proč negativy do odlehlého místa na půdě ukryl,“ uvedla mluvčí Muzea města Brna Barbora Kachlířová.
Ačkoliv se složení obyvatel objektu před první světovou proměnilo, jeho charakter zůstal podobný. Z osmnácti bytů žily ve čtrnácti z nich židovské rodiny, tři obývaly rodiny katolické a jeden evangelická. Dorozumívacím jazykem většiny nájemníků zůstala němčina, výjimkou pak bylo jen několik českých služek.
„Některé fotografie mají silný nostalgicko-emocionální náboj, neboť zblízka a velmi živě zachycují tváře lidí, již zde společně žili, a kteří v době, kdy byli na snímcích zachyceni, nic netušili o utrpení a strastech, které na mnohé z nich nepochybně čekaly,“ doplnila.
Podobný nález se povedl už v roce 2015 v krovu domu číslo 4 na brněnské ulici Antonína Slavíka. Lepenkový kufr plný spisů a fotek po sedmdesáti letech vydal svědectví o rodině Otto Kohna, která v jihomoravské metropoli našla azyl v roce 1938 při obsazení pohraničí nacistickým Německem.
Z dochovaných dokumentů se historici dozvěděli, jak život rodiny před příchodem do Brna vypadal. Další se pak týkají doby, kdy atmosféra v protektorátu přituhovala a Kohnovi museli čelit nařízením týkajících se Židů. Příběh Kohnových pak končí zmínkou z března 1941, kdy marně kontaktovali oddělení pro židovské transporty do zámoří s cílem vycestovat do Šanghaje a zachránit se.
Foto Tereza Pulgretová
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
