Originální nález se podařil brněnským kapucínům, kteří přivezli do moravské metropole vzácný kalich barona Trencka. O existenci cennosti válečníka, dobrodruha a vězně neměli přitom v Brně, kde má rodák z italské Kalábrie místo posledního odpočinku, ani ponětí do doby, než si náhodou zapnuli televizi.
Franz von der Trenck, jak zní celé jméno známého válečníka, je neodmyslitelně spjatý z Brnem. Ve městě dožil poslední roky života, které strávil jako vězeň na hradě Špilberk, a zvolil si jej i jako poslední místo svého odpočinku. I když život slavné osobnosti z dob Marie Terezie budí velký zájem veřejnosti, historici v případě Trencka stále lehce tápají.
Při bádání jim nepomáhá především fakt, že po impulzivním muži nezůstaly takřka žádné pozůstalosti. Teprve nyní se dílem náhody dostala do prostor kapucínské hrobky jedna z mála dochovaných památek, zlacený mešní kalich, který šlechtic nechal vyrobit.
„Vůbec nikdo netušil, že kalich existuje. Přišlo se na to teprve před několika měsíci, když jsem zahlédla v televizi ředitele kolínského regionálního muzea, kde říkal o Trenckově kalichu. To mi přišlo zajímavé, a tak jsem si vyžádala další informace. Mně i kapucínskému řádu přišlo logické, aby se kalich ukázal alespoň na chvíli v Brně, což se podařilo. Poprvé v historii se tak vrací tato památka přímo k zadavateli,“ popsala Drbně Kateřina Hlouchová, vedoucí brněnské Kapucínské hrobky, jež opečovává Trenckův odkaz.
Podle Hlouchové cenný artefakt vznikl jako poděkování zdravotníkům a katolické církvi v Kolíně. U středočeského města se v roce 1744 utkala pruská a rakouská vojska. Trencka, bojujícího na straně monarchie, zasáhla při bitvě střela z děla do levé nohy. Těžce raněný voják ale nejen přežil, ale zůstala mu celá končetina.
„Tehdy bylo jediné běžné řešení amputace. Nebyly antibiotika a sepse byla v té době neléčitelná. Trenck ale vzhledem ke svému postavení, majetku i neústupné povaze nepovolil amputaci, a tak zdravotníci léčili ránu konzervativní cestou. I přes komplikovanou zlomeninu či silné krvácení se podařilo nohu zachránit. Trenck dál pokračoval ve vojenské službě a žil ještě dalších pět let,“ uvedla Hlouchová.
Blýskavý předmět je nyní součástí prohlídkového okruhu kapucínské hrobky, v níž najdou zájemci také Trenckovu kostru i s jeho ztraceným prstem nebo si prohlédnou rekonstrukci baronovi tváře. Cennost patří i nadále kolínské farnosti, které vojevůdce jako poděkování pozlacený pohárek tehdy věnoval. V Brně bude exponát k vidění půl roku. Návštěvníci mají možnost si vyslechnout podrobný výklad při komentované prohlídce, jež se mimořádně uskuteční příští pátek při Dni Brna.
„Exponát je zapůjčen v roce, kdy si připomínáme 150 let od uložení ostatků barona Trencka do kaple pod kostelem Nalezení sv. Kříže. Baron dobře věděl, že kalich a paténa se používají při mši svaté, která je důležitým prostředkem k naplnění této touhy. Toto gesto dobré vůle napovídá, že pod drsnou skořápkou vnějších projevů nenápadně pulzuje srdce toužící po dobru, po odpuštění a po smíření s Bohem,“ dodal Dismas Tomaštík, provinciál Řádu kapucínů v ČR.
Foto
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
