Nabarvené ptáče oslnilo Americkou filmovou akademii, která dramatický snímek o malém chlapci v prvních týdnech druhé světové války poslala do užších nominací na Oscara. Zda se klání o zlatou sošku zúčastní a jestli si ji dokonce odveze domů, se dozvíme v prvních měsících roku 2020.
Česká filmografie slaví úspěchy ve světě. Nabarvené ptáče po mnoha festivalových úspěších včetně letošního Mezinárodnho filmového festivalu v Benátkách v září, kde získal cenu studentské poroty, zazáří i na Oscarech. Z 91 přihlášených filmů se snímek Václava Marhoula probojoval do desítky nejlepších zahraničních neanglicky mluvených filmů, které se o zlatou sošku utkají. V nejužší desítce zahraničních filmů je například i krátkometrážní snímek Dcera studentky FAMU Darii Kaščejevové, jihokorejský Parazit nebo španělský Almodóvarův film Bolest a sláva.
„Nemůžu tomu stále věřit, připadám si úplně stejně jako Ester Ledecká, která projela cílem a nevěřícně zírala na své umístění,“ okomentoval nominaci Václav Marhoul.
Světovou premiéru si Nabarvené ptáče střihlo právě v hlavní soutěži festivalu v Benátkách. Představen zahraničnímu publiku byl také na filmovém festivalu v Torontu a americkou premiéru film zažil v Chicagu, kde dostal kameraman Vladimír Smutný cenu za Nejlepší kameru. V českých kinech snímek vidělo téměř 100 000 lidí.
Marhoul oslnil také indické publikum. Z filmového festivalu v Kalkatě si odnesl cenu Golden Royal Bengal Tiger pro Nejlepšího režiséra. Chladní nezůstali ani kritici v Polsku, z Toruně putovaly do Česka ceny mezinárodní kritiky FIPRESCI i ocenění za kameru BRONZE FROG a z Varšavy si Václav Marhoul odvezl cenu za nejlepší scénář a Vadimír Smutný za nejlepší kameru. Posledním úspěchem před oznámením užšího oscarového výběru je nominace International Press Academy na cenu Satellite Award za nejlepší cizojazyčný film.
Tvorba Nabarveného ptáčete zabrala 100 filmovacích dnů během šestnácti měsíců v celkem 43 lokacích na Ukrajině, Slovensku, v Polsku a Česku, poslední klapka padla 5. července 2018. Vladimír Smutný natáčel příběh malého chlapce na černobílý negativ.
Dramatický snímek popisuje příběh chlapce, kterého rodiče posílají k příbuzné na venkov, kde by měl být v bezpečí před masovým vyhlazováním Židů. Chlapcova teta, která bydlí na venkově kdesi ve východné Evropě, však náhle umírá. Dítě je tak nuceno vzít svůj osud do vlastních rukou a protloukat se samo na cestě divokým a nepřátelským světem, kde platí jen místní pravidla, předsudky a pověry. Malý chlapec se tak snaží udržet na životě se spoustou otázek a vnitřních bojů.
Film byl diváky vnímán velmi rozporuplně právě kvůli zobrazovanému násilí a krutosti. Některým syrová a silná výpověď chlapce učarovala, jiné drsné záběry odrazují.
Úspěch českého filmu by se mohl opakovat po 16 letech, kdy byl v roce 2003 na Oscara nominován snímek Želary od režiséra Ondřeje Trojana. Filmového Oscara si však do Česka naposledy přivezl v roce 1996 Svěrákův Kolja.
Nominace 92. ročníku Cen Americké filmové akademie budou oznámeny v pondělí 13. ledna 2020, Slavnostní ceremonie předání cen se uskuteční 9. února v Los Angeles.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
