Jedná se o PR článek. Více info k PR článkům můžete najít ZDE.
PR článekPátek, 6. prosince 2019, 11:56
Blížící se ekologická katastrofa na Zemi a teoretická možnost osídlení některé z planet naší sluneční soustavy je hlavní zápletkou hry Mars německého dramatika Maria von Mayenburga. Zachránit si život tím, že se člověk stane jedním z kolonizátorů Marsu, je možné poté, co vybraní jedinci projdou náročným výcvikovým kurzem. Činohra Národního divadla Brno uvádí v pátek 6. prosince tuto originální inscenaci jako vůbec první v České republice. Reprízy jsou na programu 7. a 9. prosince a po novém roce.
Na odlehlém místě připomínajícím prales se uprostřed prázdného domu sejdou čtyři lidé – vystrašený otec s dcerou a psychicky nevyrovnaná dvojčata. Nesourodá čtveřice však místo školení dostává konkrétní úkoly, které má plnit jednotlivě i společně. Z původně výzkumného projektu se stává podivná soutěž, ve které jsou účastníci hodnoceni podle svého rozhodování a konání. Ale jaké jednání je to správné? Komu se podaří zvítězit? Kdo odletí na „rudou“ planetu? Tlak na skupinu je silný a člověk se pod ním dokáže neobvykle pružně měnit v bezohledného, ale zato odolného tvora.
Navenek ponuré, apokalypticky laděné sci-fi, zaujme vtipnou kombinací odkazů, skrývajících se v narážkách na žánrové filmy, na klasická divadelní dramata, reality show a především na společenskou situaci v Evropě. Prostřednictvím jazyka pak autor buduje humor celé hry – od absurdního až k černému. Asi není divu, že proto jedna z německých recenzí Mayenburgovu hru výstižně popsala: „Mezi Shakespearem a Planetou opic“.
Inscenace Marsu měla premiéru 19. 5. 2018 v německém Schauspiel Frankfurt. NdB uvede Mars jako první na českých jevištích. V režii Natálie Deákové, která se zaměřuje na současné evropské texty, můžete očekávat napínavé drama, ve kterém nebude chybět ani skupina lidoopů.
Jaká byla práce na překladu a v čem je příběh originální shrnuje překladatel Tomáš Dimter.
Byl překlad v něčem „záludný“?
Záludný nebyl, byl „jenom“ náročný. Je to hra na hranici „sprechtheatru“, kdy je dějová linka často upozaděna na úkor formální jazykové ekvilibristiky. Naštěstí vypomohli kamarádi, když jsem se ocitl v úzkých. Aliterace a rýmovačky už byly jen další důvod prvotního zoufalství, nebo spíš nadšení?
Může být i sci-fi drama v něčem humorné?
Apokalyptická vize světa by bez humoru byla jen nudnou moralitou. Takže ano, pokud někdo rád humor hrubšího ražení, přijde si na své, stejně jako divák, který radši subtilní jazykové špílce. A pokud máte rádi škodolibosti a poťouchlosti v mezilidských (mezidruhových?) vztazích, hra vás nudit nebude.
Oblíbil jste si některou z postav?
Mám v oblibě postavy poněkud výstřední, takže určitě Oskar, i když vlastně nevím, jestli to nakonec není jeho dvojče Edgar. Ve hře jeden nikdy neví, kdo je kdo. A v případě těchto dvojčat je vzájemná zaměnitelnost sice matoucí, ale rozhodně neméně zábavná. Náramná je taky skupinka opic, které pozorují aktéry jako v nějaké ZOO. A protože většinou jen tak čučí a moc toho nenamluví, blíží se překladatelovu snu o snadné práci …
V inscenaci Mars hrajete dvojčata, která řeší rodinné problémy a vůbec se noří do temných zákoutí lidské duše. Jak jste se s vašimi rolemi sžili? Jsou vám něčím blízké?
Martin: Postupně se s rolemi sžíváme. Ale kdybych řekl, že je mi má postava blízká, tak mě pošlete na vyšetření k psychologovi. Takže ne! Role Oskara mi není v ničem blízká!
Vojtěch: Popravdě stále hledám a zkouším. On ten Edgar je docela vychytralý frája, takový sebevědomý macho. Klidný a sebejistý. Takže jasný protiúkol. (smích)
Chtěli byste letět na Mars?
Martin: Vůbec bych nechtěl. Ještě nemám pořádně procestovanou ani ČR, tak kam bych se cpal.
Vojtěch: Ani náhodou. Rád sleduji dokumenty a mezi nimi i ty katastrofické. Do žádné kovové piksle mě nikdo nedostane!
Premiéra inscenace je naplánována na 6. prosince 2019. Reprízy 7. a 9. prosince a 18. ledna a 8. února 2020.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
