Obliba cyklodopravy v Brně roste, rozvoj však brzdí hustá doprava v centru

Cílem bylo identifikovat faktory ovlivňující to, jestli si lidé vyberou jízdní kolo k přepravě po městě. Následovat bude příprava návrhové fáze, do níž se zapojí odborníci, městské části i veřejnost. Dokument, který aktualizuje generel z roku 2012, by měl být schválený příští rok.

V Brně na kole podle analýzy jezdí převážně muži v produktivním věku. Většina cyklistů kolo k přepravě do zaměstnání či do školy využívá i na trasách delších než pět kilometrů. Analýza dostupnosti pak ukázala, že více než 84 procent lidí bydlí ve vzdálenosti 30 minut jízdy na kole od centra města, což představuje zhruba desetikilometrovou cestu. „Ukazuje se dokonce, že někteří cyklisté se do Brna na kole dopravují z širší metropolitní oblasti. Není tedy nutné cyklistickou dopravu plánovat pouze pro trasy do pěti kilometrů, což je nejvhodnější délka pro využití kola,“ stojí v analýze.

Důležitým faktorem je i georeliéf města. Podle modelu magistrátu spadá zhruba 73 procent všech ulic v zastavěném území do kategorie s mírným nebo žádným stoupáním. Ve zbytku musí cyklisté vyvinout větší úsilí. Nejvíce takových cest je mezi centrem a vzdálenějšími částmi, což může tvořit bariéru rozvoje. Zmírnit by to nicméně mohlo používání elektrokol. Autoři analýzy také uvádějí, že se co týče kopcovitosti, může jít spíše o předsudky.

Z pohledu obyvatelstva je cyklistická doprava na vzestupu. Mezi lety 2014 a 2022 se podíl cyklistiky na dopravě zvýšil z jednoho na pět procent. Dopravně-sociologické průzkumy zároveň vyhodnocují postoje občanů a překážky bránící dalšímu rozvoji. Rozhodujícím faktorem je nedostatečná infrastruktura.

Analýza uvádí, že cyklistická doprava zůstává nebezpečným způsobem cestování. „Přestože data od policie v absolutních číslech ukazují na malé množství nehod, je tento malý počet způsoben spíše malým poměrem cyklistické dopravy na celkovém dopravním výkonu. Relativní bezpečnost cyklistů, která bere tento poměr v potaz, ukazuje, že přepravovat se na kole v Brně je násobně nebezpečnější než při užití jiných způsobů dopravy (s výjimkou chůze),“ napsali autoři dokumentu.

Kromě dat o nehodách město disponuje průzkumy mezi obyvateli, které ukazují, že nejčastější příčinou jejich ohrožení jsou nevyhovující infrastruktura a konflikty s motorovými vozidly. Celková délka cyklystické infrastruktury v Brně je 107 kilometrů, což je šest procent z délky všech silnic. Častým opatřením jsou cyklopruhy. Jejích délka je však podle analýzy maximálně okolo jednoho kilometru a téměř vždy jde o izolované úseky bez návazností. Velkou část tvoří piktogramové koridory, které nejsou dostatečným opatřením pro ochranu cyklistů. Problémem je i to, že drtivá většina jednosměrek není pro cyklisty obousměrná.

Kapitola věnující se připravovaným projektům nové infrastruktury identifikovala téměř 95 kilometrů nových cyklistických opatření, převažují oddělené stezky. Hotovo by mohlo být do deseti let.